Abstrakty přednášek

  • JAPONSKÝ MEČ A ČIŠTĚNÍ PULZNÍM LASEREM
    Bohumil Planka

Restaurování čepele japonského meče je v našich podmínkách velmi specifické téma. Přestože se ve státních i privátních sbírkách najde poměrně hodně japonských zbraní, chladných i palných, je téma jejich ochrany spíše na okraji odborného zájmu. Proto je velmi důležité předmětné otázky v muzejní komunitě opakovaně připomínat a nové generaci pracovníků vysvětlovat. Prezentace uvádí přehled praktických restaurátorsko-konzervačních problémů u japonských militarií a představuje první poznatky s testováním čištění povrchu čepele pulzním laserem.

  • DVACETILETÉ ČEKÁNÍ NA KONZERVACI VELKOMORAVSKÝCH ŠPERKŮ Z ARCHEOLOGICKÉHO VÝZKUMU
    Z WURMOVY ULICE Č. P. 3 V OLOMOUCI
    Anna Večeřová, NPÚ ÚOP v Olomouci

Rozsahem malý soubor stříbrných velkomoravských šperků a jejich fragmentů (21 ks) z Wurmovy ulice č. p. 3 v Olomouci čekal na odbornou konzervaci více než dvacet let v trezorovém uložení. Rentgenografické snímkování a prvkové analýzy metodou XRF byly sice provedeny krátce po objevu v roce 2000, avšak svým rozsahem i vypovídací hodnotou odpovídaly tehdejším technickým možnostem. Před zahájením konzervátorských zásahů proto bylo nezbytné realizovat nové analytické průzkumy a detailní RTG dokumentaci. Provedené analýzy potvrdily vysoký podíl stříbra u náušnic a gombíků, přítomnost povrchových korozních produktů ve formě bromargyritu, složení pájky drobné kaptorgy i materiálové určení drátků procházejících kaptorgou a korálkem. RTG snímkování umožnilo přesněji identifikovat konstrukční řešení jednotlivých šperků, vedlo ke změně interpretace jednoho předmětu původně považovaného za gombík na korálek a zároveň upřesnilo konstrukci kaptorgy. Následné analýzy provedené po konzervaci dále zpřesnily poznatky o materiálovém složení, výzdobných technikách a technologii výroby celého souboru.

Relikviář svatého Maura byl po 25 letech, které uplynuly od restaurování, podrobně kontrolován. Povrch kovových částí je ve výborné kondici, čímž je dostatečně potvrzeno, že způsob konzervování byl dobře zvolený. V průběhu restaurování však docházelo k tvrdým střetům ohledně názoru na způsob konzervace mezi pověřenými restaurátory a komisí přizvanými chemiky. Proto je dobré se o tom, s nadhledem a časovým odstupem, zmínit.
Problematika restaurování relikviáře je názorně představena v nové autorské knize, která bude v rámci příspěvku představena.

  • KOROZNÍ PRODUKTY KOVOVÝCH NÁLEZŮ Z NOVOKŘTĚNECKÉHO POHŘEBIŠTĚ PŘIBICE – MLYNÁŘOVY
    Anna Hagarová, Miroslav Králík, Mikoláš Jurda, Ústav antropologie, Přírodovědecká fakulta MU

Lokalita Přibice – Mlynářovy je Ústavem antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity zkoumána již od roku 2018. Toto novověké pohřebiště je spojováno s novokřtěneckým dvorem, který byl ve vesnici aktivní mezi lety 1565 a 1621. V uplynulých osmi sezónách zde byly vyzvednuty ostatky několika set jedinců. Materiální nálezy jsou chudé, ač početné, a téměř výhradně tří druhů: dvoudílné záponky oděvu, špendlíky a hřebíky. Jelikož se jedná o předměty spínací či spojovací, lze u nich předpokládat fyzickou blízkost dalších (nemetalických) materiálů, souvisejících s pohřebními praktikami. Protože byly tyto spínané materiály s největší pravděpodobností organického původu, nedochovaly se; jejich stopy lze však v korozivních produktech kovových předmětů pozorovat. Tyto produkty byly proto makroskopicky a mikroskopicky zkoumány za účelem zjištění přítomnosti a případného původu organických příměsí. Výsledky přinesou nové poznatky týkající se pohřebního ritu moravských novokřtěnců, o kterém je doposud známo velmi málo.

  • JAK SE VYHNOUT CHYBNÝM INTERPRETACÍM ANALÝZ MINCÍ
    Lukáš Richtera, Moravské zemské muzeum

Mince ražené z drahých kovů (nebo z jejich slitin) představují materiál, u něhož je velmi důležitou informací skutečný obsah drahého kovu (ryzost). Zdánlivě triviální otázka je ve své podstatě otázkou velmi složitou a obtížně řešitelnou dokonce i s využitím moderních analytických technik. Zažité přístupy obvykle zcela ignorují nerovnoměrné rozložení kovů na povrchu a uvnitř mince, což většinou znamená, že jsou ignorovány technologické postupy využívané při výrobě mincí. Korozní procesy a konzervátorské zásahy mohou rozdíly mezi složením povrchu a vnitřku mince ještě více umocnit. Navíc aktuální ryzost mincí obvykle nekoresponduje s tím, co je skutečným předmětem zájmu a tím je ryzost původní. V rámci příspěvku budou diskutovány: (i) běžně dostupné analytické techniky, jejich limitace a chyby, kterých se operátoři při analýze mincí často dopouštějí, (ii) možnosti, jakým způsobem nalézt odpovědi na otázku původní ryzosti mincí, (iii) jaké postupy by měly být voleny při konzervaci a ošetřování mincovních nálezů a proč je to tak důležité.

  • METALOGRAFICKÉ ANALÝZY KOVOVÝCH PŘEDMĚTŮ KULTURNÍHO DĚDICTVÍ
    Patrick Bárta, Archeologický ústav AV ČR, Brno, v.v.i.

Metalografické analýzy předmětů kulturního dědictví nám poskytují cenná data o použitém materiálu a způsobu jejich výroby a odhalují nám tím dobové technologické znalosti. Kombinací většího množství analýz lze ve finále získat pohled na celkový vývoj technologií v čase a zařadit konkrétní předmět do tohoto kontextu. V obecném povědomí je metalografie spojená především s invazivním zásahem – odběrem vzorků. Příspěvek ukáže, že míra invazivnosti může být různá, včetně zanedbatelné, v závislosti na stavu předmětu a na otázkách, které chceme analýzou zodpovědět. Zároveň bude předestřeno, jaké jsou vlastně možnosti tohoto typu analýz, a kdy je, či naopak není případný odběr vzorku ospravedlnitelný.