Konference konzervátorů-restaurátorů 2024 ve Vrchlabí

Konzervátoři-restaurátoři a další specialisté se opět sešli na tradiční konferenci, která se letos konala ve dnech 10. – 12. 9. 2024 ve Vrchlabí. Hlavními pořadateli této akce byli jako každý rok Metodické centrum konzervace Technického muzea v Brně a Komise konzervátorů-restaurátorů AMG. Role hostitelské instituce se vstřícně ujala Krkonošská muzea a Muzeum Krkonoš pod Správou Krkonošského národního parku. Pro místo konání konference, s téměř 300 účastníky, bylo připraveno zázemí Kulturního domu Střelnice proslaveného natáčením legendárního filmu Miloše Formana – Hoří, má panenko v r. 1967. Přes úvodní obavy organizátorů, zda kulturní sál pojme velký počet účastníků a umožní komfortní projekci odborných příspěvků včetně diskuze, prezentace posterů a řadu firem, splnil prostor svůj účel nad očekávání! Perfektní servis místních provozovatelů zajistil skvělé podmínky, ke kterým se jistě přidal i Genius loci tohoto sálu a konference probíhala ve velmi tvůrčím a přátelském duchu, stejně tak i Plenární zasedání Komise KR AMG.
Konferenci slavnostně zahájili PhDr. Michal Vávra, místostarosta města Vrchlabí, PhDr. Robin Böhnisch, ředitel Správy KRNAP a Ing. Ivo Štěpánek, ředitel TMB a předseda Komise KR AMG. Úvodní přednáška patřila kolegům – Blance Zázvorkové a Ing. Jakubu Šimurdovi, PhD., kteří představili projekt nových expozic a depozitáře Muzea Krkonoš. Nechali nahlédnout pod pokličku organizačních příprav, stavebních řešení náročných rekonstrukcí i stěhování sbírek. Výjimečně pojatá moderní expozice s řadou interaktivních prvků umístěná v komplexu barokního kláštera patří jistě k našim nejzajímavějším muzejním projektům. Neotřelé a odvážné instalace dokumentující přírodní bohatství i život lidí tohoto horském regionu zanechávají nezapomenutelné zážitky i žádoucí diskuze návštěvníků. Účastníci konference se o tom mohli sami přesvědčit v rámci exkurze i velkoryse pojatého společenského večera pořádaného přímo v těchto prostorách. Chloubou kolegů je též nový depozitář v Hořejším Vrchlabí splňující vysoké muzejní standardy pro ukládání sbírek společně i s navazujícími konzervátorskými pracovišti. Součástí exkurzí byla rovněž návštěva Krkonošského muzea v Jilemnici, kde bylo možné porovnat tradiční expozice v historickém objektu, méně okázalé avšak po obsahové stránce stejně tak hodnotné.
Samotný program sestávající z 21 odborných přednášek a 18 posterů byl řazen do bloků dle materiálových specializací, moderovaných členy vedení Komise KR. Nejvíce obsazená sekce byla letos „papírová“ společně s dalšími převáženě organickými materiály jako jsou pergamen, textilie, fotografie anebo i cukrová hmota. Zájem vzbudilo restaurování středověkého rotulu dosahujícího neuvěřitelných více jak 16 metrů délky, pro který musela být zhotovena i speciální archivní krabice s navíjejícím lůžkem. Zajímavé výsledky poskytl též tomografický průzkum Langweilova modelu Prahy odhalující vnitřní poškození lepených papírových a dřevěných částí včetně použití netradičních materiálů jako jsou kuličky pepře ukryté v dutinách domů (patrně jako odpuzovače hmyzu). Na opačné straně širokého spektra možného stáří předmětů se vyskytují moderní pauzovací papíry, přinášející specifické přístupy jejich čištění a zpevňování, které byly představeny na příkladu technických sbírek zpracovávaných pro jejich digitalizaci. Přínosné byly též poznatky z výzkumu pokročilých technologií, jako je nízkoteplotní plazma testované pro ošetření papírových dokumentů, s kterým se budou konzervátoři určitě stále častěji potkávat ve své budoucí praxi. Spolupráce s vědci a výzkumnými pracovišti je nesmírně důležitá pro další rozvoj oboru a v tomto ohledu konference poskytuje vítanou komunikační základnu. Možnosti instrumentálních analytických metod při průzkumu historických děl objasňovali odborníci z Národní galerie, Kriminalistického ústavu, Akademie věd a Masarykovy univerzity. V rámci diskuze srozumitelně formulovali praktické výhody i rizika použití jednotlivých přístrojů. Neméně atraktivní byl rovněž příspěvek k restaurování cukrového reliéfu Národního divadla, ukazující nesmírnou pestrost muzejních sbírek. Výčet referátů jde dále k degradačním charakteristikám pannotypií, scelování textilních podložek závěsných obrazů, konsolidaci zkřehlého hedvábí, identifikaci říčních perel na funerální portě až k lepení historického nábytku. Další materiálové skupiny byly zastoupeny komplexním průzkumem povrchových úprav a restaurováním šicího stroje se šlapacím pohonem, rekonstrukcí zlatnických technik na příkladu Závišova kříže, ucelenou prezentací o pomoci při restaurování artefaktů Národního muzea v Damašku a souborem příspěvků k problematice malby na skle a jeho lepení. Mezi všemi konzervátorsko-restaurátorskými přednáškami však vynikal jeden příspěvek s názvem „Dům a autenticita. Přidaná hodnota nebo nepříjemná zátěž?“ architekta Petra Krajčiho. Úvaha a zamyšlení se nad významem autenticity či originality připomněla účastníkům podstatu a smysl konzervátorsko-restaurátorského snažení – a tím je právě uchování autenticity ošetřovaných objektů a artefaktů. V záplavě nových mezioborových trendů bylo proto na místě dát opět prostor i tématu etických profesních zásad a shodnout se i na přínosu publikovat uvedený příspěvek v dalším čísle časopisu Fórum pro konzervátory-restaurátory. Většinu prezentovaných referátů naleznete ale již teď v podobě online recenzovaných článků ve zmiňovaném časopise FKR 2024 Metodického centra konzervace TMB. Potěšující je to, že kvalita prezentovaných prací neustále roste, což na místě potvrdili sami zástupci redakční rady i oponentů tohoto periodika. Nejvíce je to zřetelné na schopnosti konzervátorů-restaurátorů správně interpretovat výsledky průzkumů, spolupracovat s nejrůznějšími specialisty, kriticky zhodnotit navrhované koncepty zásahů a zvolit postupy šité na míru jednotlivým předmětům. A neméně důležitá je též ochota a odvaha sdílet své poznatky a zkušenosti na společném fóru jako je tato Konference konzervátorů-restaurátorů.
Součástí setkání bylo i další profesní dění – Plenární zasedání Komise konzervátorů-restaurátorů AMG a volba jejího výboru a revizní komise na období 2025 – 2027. Sešlo se celkem 96 členů (z celkového počtu 270), kteří volbou potvrdili ve funkcích staronové předsednictvo pod vedením předsedy Ing. Ivo Štěpánka. Více se můžete dozvědět ze zápisu z jednání zpřístupněného na webových stránkách dané komise AMG.
Přejme si, aby Komise konzervátorů-restaurátorů nadále úspěšně pokračovala ve své činnosti, ke které patří i příprava a pořádání těchto konferencí a rozvíjení vzájemné spolupráce napříč muzei a dalšími institucemi, školami, soukromými ateliéry – s těmi, kdo pečují o kulturní dědictví. V této souvislosti poděkování patří Asociaci muzeí a galerií, Českému výboru ICOM a samotnému Ministerstvu kultury, které konferenci tradičně podporují, stejně tak i všem firmám za sponzorské příspěvky. V neposlední řadě děkujeme všem kolegům z Krkonošských muzeí a Muzea Krkonoš za odborné výklady i vlídné přijetí. A těším se již na další setkání v r. 2025!

Alena Selucká
za celý organizační tým konference