Metodické centrum konzervace Technického muzea v Brně nabízí konzultační pomoc při záchraně kulturního dědictví zasaženého aktuálními povodněmi
Konzervátorsko-restaurátorské pracoviště Metodického centra konzervace (MCK) nabízí konzultační pomoc při ošetření vodou poškozených artefaktů z kovů, dřeva, keramiky, papíru a dalších materiálů.
Zásady první pomoci a záchranných prací vodou zasažených předmětů kulturní hodnoty
ZÁCHRANA SBÍRKOVÝCH PŘEDMĚTŮ
Sbírkové předměty mohou být poškozeny různým způsobem při povodni, požáru, vichřici, zemětřesení, výpadku elektřiny nebo vandalismu a jiných mimořádných událostech. Vzhledem k tomu, že v konečném důsledku zasažení vodou patří mezi nejvíce rozšířenou příčinu poškozování, jsou dále rozvedeny obecné zásady, projevy poškození a postup sanace zejména vodou poškozených předmětů různých typů.
OBECNÉ ZÁSADY
• Prvních 48 hodin má rozhodující význam, hrozí nebezpečí z prodlení.
• Přivolejte pověřeného konzervátora-restaurátora.
• Používejte ochranné pomůcky (povodňová voda může být kontaminovaná nebezpečnými mikroorganismy; zplodiny hoření mohou obsahovat dráždivé, toxické nebo karcinogenní látky)!
• Ze zasažených prostor nejprve odstraňte materiál s minimálním poškozením.
• Mokrý materiál je křehký a nabývá na hmotnosti, používejte vhodné podpěry a podložky!
• Určete typ materiálu: např. knihy, fotografie, pergameny, dřevo, malba, kovy apod.
• Sestavte soupis stěhovaného materiálu.
• Rozdělte materiál podle stupně poškození (málo namočený, špinavý namočený, mokrý k specifickému ošetření či zamrazení).
• Zajistěte oddělené prostory pro oplachování, sušení, balení a specifické ošetření.
• Organické materiály, které nejde vysušit do 48 hodin, připravte k zamrazení.
PŘEHLED ZÁCHRANNÝCH POSTUPŮ
OPLACHOVÁNÍ Špinavé nebo zablácené předměty opláchněte jemným proudem čisté vody nebo ponorem v nádobě s vodou. Nedrhněte, špína by se dostala hlouběji pod povrch (používejte jemné štětce). Knihy při čištění nerozevírejte! Vodou nečistěte materiál obsahující vodorozpustné látky (inkousty a barviva, temperové a akvarelové barvy). Vodou se neodstraňují poškození způsobená kouřempo požáru!
VYSOUŠENÍ NA VOLNÉM VZDUCHU Lze aplikovat pouze u navlhlých předmětů. Vyčleňte vhodný prostor s dobrou cirkulací vzduchu (použijte větráky), s kontrolovanou relativní vlhkostí do 60 % (viz doporučení k jednotlivým materiálům) a teplotou (do 21 °C). Úložné regály k sušení proložte polyethylenovou fólií. Stránky knih prokládejte čistým savým papírem (filtrační papír), který pravidelně vyměňujte. Kontrolujte tvorbu plísní (konzultujte s hygienikem nebo mikrobiologem).
DESINFEKCE V případě výskytů plísní na povrchu předmětů, použijte desinfekční prostředky s fungicidním účinkem. Obecně doporučené jsou bezbarvé prostředky obsahující kvartérní amoniové soli např. Ajatin, Septonex. Nepoužívejte prostředky na bázi chlóru (např. Savo, Chloramin). Desinfekční postup konzultujte vždy s konzervátorem-restaurátorem a dle potřeby i s hygienikem nebo mikrobiologem.
BALENÍ PRO PŘEPARVU A ZAMRAZENÍ Při balení knih a dalšího papírového materiálu k zamrazení oddělte předměty polyethylenovou fólií nebo voskovaným papírem. Otevřené a deformované knihy se nezavírají, ani násilím nenarovnávají. Knihy se balí hřbetem dolů a ukládají se do plastových přepravek nebo pevných lepenkových krabic.
Zamrazení zamezuje vývoji plísní, rozpíjení inkoustu, roztečení nebo zapuštění barvy. Optimální teplota je -20 až -30 °C. K transportu použijte mrazící vozy nebo zabalené předměty obložte suchým ledem (použijte separační vrstvu). Zamrazení není vhodné pro kovy, sklo, skleněné negativy, některé fotografie (mokrý kolodiový proces, historické fotografie), diskety, magnetické pásky.
Uvedené texty vychází z Kolečka první pomoci a záchranných prací, které vydalo Metodické centrum konzervace Technického muzea v Brně v r. 2014 pro Národní komitét Modrého štítu, Český výbor ICOM
a Asociaci muzeí a galerií ČR, z. s., za finančního přispění Ministerstva kultury ČR.
Autorský kolektiv: P. Jirásek, J. Josef, I. Kopecká, M. Mrázek, A. Selucká (ed.), I. Štěpánek.
