Identifikace technologie výroby středověkých mincovních falz

Ve spolupráci s Mgr. Miroslavou Cejpovou z archeologického oddělení Východočeského muzea v Pardubicích jsme pomocí metod XRF a mikroXRF analyzovali nálezy ze středověkého hradu Žampach (okr. Ústí nad Orlicí, ČR). Archeologický výzkum na této lokalitě doložil fungování padělatelské dílny, která pravděpodobně vyráběla falza mincí pomocí techniky amalgamování stříbrem. Použití této techniky nasvědčují stopy rtuti v pokovených vrstvách na lokalitě nalezených plíšků. Samotné nálezy mincovních falz prozatím na hradě postrádáme. Pomocí XRF a microXRF byly analyzovány půdní vzorky odebrané při archeologickém výzkumu středověkého hradu. Dále bylo možné stopy amalgámu identifikovat na technické keramice a dalších pomůckách, které byly používány k pokovování. Téměř nikdy nebývá amalgám nalezen izolovaně v půdě. Při archeologickém výzkumu na hradě Žampach byly během preparace zásypu příkopu objeveny v půdě zeleně zbarvené závalky, které byly odebrány a analyzovány. Pomocí XRF a microXRF bylo potvrzeno, že v půdě se nachází stopy amalgámu, který se do příkopu dostal spolu s odpadem padělatelské dílny. V případě zkoumaného souboru ze středověkého hradu Žampach jsme navíc identifikovali technickou keramiku se skelnými vrstvami na vnitřních stěnách. Skelné vrstvy na technické keramice kromě stop stříbra navíc obsahují oxidy olova, zinku, mědi a v několika případech i rtuti. Vznikají při slévaných barevných a drahých kovů, kdy se na povrchu taveniny tvoří shluky oxidů, které za vysokých teplot reagují se stěnami keramiky a vytvářejí barevné vrstvy podobné glazurám. Zaznamenané prvkové složení může souviset s aktivitami penězokazecké dílny, která je na hradě doložena písemnými prameny. Technická keramika byla patrně použita v rámci poměrně složitých postupů nanášení stříbra na povrch měděných mincovních střížků. Pomocí metod XRF a microXRF bylo dále prokázáno, že stopy pokovení je možné identifikovat i pokud jsou falza mincí a plíšky překryty i silnou vrstvou korozních produktů. Je velkou výhodou metody XRF, že dokáže stopy postříbření identifikovat nedestruktivně.

• kód projektu: 24/VaV/MCK/2013
• garant: Mgr. Martin Hložek, Ph.D.
• spoluřešitel: Mgr. Michal Mazík