Stabilizace rzi prostředky na bázi taninů II

Roztoky hydrolyzovatelných taninů mají velký praktický význam při konzervování železných předmětů s korozní vrstvou, která vyžaduje stabilizaci. Hydrolyzovatelné taniny, používané při konzervaci, jsou složené z glukózové jednotky, na kterou jsou vázány esterickou vazbou tři molekuly kyseliny gallové, popřípadě různé kombinace kyselin gallových a digallových (kyselina 3-galloygalová) v různých stereoizomerických formách. Tyto strukturní parametry se mění podle původu rostlinného zdroje taninu a mají vliv zejména na schopnosti hydrolýzy. Tedy roztoky o totožné koncentraci mohou vykazovat rozdílné hodnoty pH. Tento fakt ovlivňuje zejména doporučený přídavek kyseliny fosforečné. Používaným postupem přípravy roztoku taninu, kdy se kyselina fosforečná automaticky přidávala bez měření pH, vedlo ke špatným zkušenostem s přidáváním této kyseliny. Proto vznikla v konzervátorském povědomí teorie o škodlivosti úpravy pH roztoků taninů. Této problematice se věnuje úvodní studie Stabilizace rzi prostředky na bázi taninů. Zahrnuje taktéž možnosti aplikace roztoků a vlivy na barevnost výsledného tanátového ochranného povlaku. Pokračování studie se věnuje blíže parametrům pro aplikaci, zejména vlivu relativní vlhkosti, která má zásadní vliv na kvalitu železogallové vrstvy. Byla využita spektrofotometrická stanovení železa jako indikátoru stability vzniklého tanátového povlaku za různých podmínek pH a teploty. Pro interakci roztoků taninu o různé koncentraci s korozní vrstvou byly zhotoveny prvkové mapy reálných půdních korozních systémů za pomoci SEM-EDX. Dokumentace vrstev proběhla jak za pomoci elektronového a konfokálního, tak i optického stereomikroskopu. Pro doplnění studie byly zhotoveny také potenciometricko-impedanční závislosti jednotlivých variant roztoků taninů. Studie shrnuje základní aplikační parametry tvorby stabilní železogallové vrstvy pro konzervování historických předmětů ze železa.

  • kód projektu: 8/VaV/MCK/2012
  • garant: Ing. Alena Selucká, Mgr. Michal Mazík