Při porovnání výsledků analýzy historických smaltů pomocí techniky ručního XRF a laboratorního SEM-EDS byla zjištěny značné rozdíly zejména v obsahu křemíku, přičemž v případě XRF byl zhruba dvojnásobně nadhodnocen.
Obsah prvků, jako je Fe, Cr, Zn, Sb apod. byl naopak u metody XRF nižší, průměrně třetinový oproti SEM-EDS.
Shoda výsledků analýz novodobých smaltů použitými metodami je do ± 5 %. Výjimkou je pouze vzorek 162/F white firmy Emaux-Soyer, který obsahuje větší množství Na a F, které nelze pomocí XRF analyzovat.
Rozdíly v obsahu prvků ovlivňuje zejména sodík, který nelze pomocí ručního XRF analyzovat a obsah ostatních prvků je pak vyšší než u techniky SEM-EDS.
Vliv na větší rozdílnost výsledků u historických smaltů může mít také menší homogenita prášku oproti moderním.
Obsah cínu stanovený metodou XRF je ve všech vzorcích (historických i novodobých smaltů), výrazně vyšší (cca dvojnásobná hodnota) než při měření na SEM-EDS.