Rozvoj této současné městské části (pojmenování původní vsi je odvozeno od písemné zmínky z falza před rokem 1235 – de Sidinic, což znamená čekat, očekávata hlavně nesouvisí s Židy) je spojen s poslední čtvrtinou 19. století, kdy nastává prudký rozmach brněnského průmyslu a nárůst počtu dělníků. Vedle stávajících zemědělských usedlostí se zde usazují živnostníci, řemeslníci a vznikají průmyslové podniky. Současná stavba stojína místě původního kina s názvem Grand bio Astoria na Jungmannově ulici (v roce 1933 ulice přejmenována na Rokycanovu), které svojí činnost zahájilo v roce 1912. V roce 1922 bylo přejmenováno na Bio Slavia (obr. 1).

Obr. 1: Pohled na budovu kina Bio Slavia, 20. léta 20. století, archiv Technického muzea v Brně
1

V roce 1930 byly provedeny stavební úpravy. Byla zastavěna proluka vedle kina, čímž došlo k rozšíření vstupní části (pokladna, vestibul) a bylo také zavedenoozvučení kina. Zkrátil se i název kina, pouze na Slavia. Toto pojmenování vydrželo do roku 1941, kdy byl název změněn na Sport. Pod tímto názvem kino ukončilo svoji činnost v roce 1966nejen pro bezpečnostní závady na elektroinstalaci, ale i kvůli problémům s vlastním provozem, zejména topením a větráním (obr. 2 a 3).

Obr. 2: Budova kina Sport, 60. léta 20. století, archiv Technického muzea v Brně
2
 
Obr. 3: Pohled na budovu kina Sport z ulice Kaleckého,60. léta 20. století, archiv Technického muzea v Brně
3
Obr. 4: Pohled na interiér s balkónem a promítacím plátnem v budově bývalého kina Sport, 1970, archiv Technického muzea v Brně
4
Obr. 5: Pohled na interiér s balkónem v budově bývalého kina Sport, 1970, archiv Technického muzea v Brně
5
 

 

 

Je zajímavé, že ve stejném roce byl na žádost Městské správy kin v Brně zpracován projekčním oddělením Ústřední půjčovny filmů v Praze jednostupňový projekt na přestavbu kina na širokoúhlý formát. Nicméně v roce 1970 bylo státními složkami rozhodnuto o převodu tohoto objektu pro potřeby Technického muzea v Brně. Prováděcí projekt na přestavbu na depozitář v roce1970 zpracovalpodnikMorenda– podnik hospodářského zařízení při Vzorné tělovýchovné jednotě Moravská Slavia – projekční oddělení. Stavebníúpravy byly ukončeny roku 1972. V rámci přestavby byly vybudovány i konzervátorské dílny, které jsou zčásti přímo v objektu depozitáře, ale zejména v proluce vzniklé po ukončení činnosti kotelny kina, na jejímž místě byly postaveny a přistavěny další prostory nutné pro jejich činnost (obr. 4–12).

Obr. 6: Stržení balkónu v budově bývalého kina Sport, 1970–1972, archiv Technického muzea v Brně
6
 
Obr. 7: Vestavěná ocelová konstrukce (mezipatro) pro uložení menších sbírkových předmětů, 1972, archiv Technického muzea v Brně
7
Obr. 8: Pohled na rekonstruovanou budovu depozitáře TMB s nově zbudovanými vstupními vraty a hrubou dostavbou konzervátorských dílen v proluce vzniklé zrušením kotelny pro vytápění kina, pohled z ulice Kaleckého,1972, archiv Technického muzea v Brně
8
Obr. 9: Pohled z vnitřní části depozitáře nově proraženými vstupními vraty do ulice Kaleckého, 1972, archiv Technického muzea v Brně
9

 

 

 

Počátkem 80. let bylo zjištěno porušení krovu se zavěšeným stropem nad sálem původního kina. Provizorní řešení bylo nalezeno počátkem roku 1983 prostřednictvímvýztuže krovu a zavěšení stropu v podobě příhradové konstrukce.Strop byl sledován při pravidelných prohlídkách. V roce 2010 byla provedena obnova fasády (obr. 14), v roce 2012 byl zpracován statický posudek s vyhodnocením havarijního stavu stropu depozitáře. Narušený strop byl v roce 2014 stabilizován a podepřen systémem výdřev.

Obr. 10: Pohled na stavbu konzervátorských dílen z ulice Kaleckého, 1972, archiv Technického muzea v Brně
10
 
Obr. 11: Depozitář TMB, pohled z křižovatky ulice Rokycanova a Kaleckého, 2008, archiv Technického muzea v Brně
11
 
Obr. 12: Depozitář TMB a konzervátorské dílny, pohled z ulice Kaleckého, 2008, archiv Technického muzea v Brně
12

 

Obr. 13: Depozitář TMB a konzervátorské dílny, pohled z křižovatky ulice Rokycanova a Kaleckého po obnově fasády a výměny oken, 2010, archiv Technického muzea v Brně
13