První písemné zprávy o těšanské kovárně pocházejí z konce 17. století. Lze však předpokládat, že zdejší kovářská dílna vznikla již bezprostředně po založení vrchnostenského dvora v Těšanech roku 1377. Stavení v dnešní podobě selského baroka bylo vybudováno kolem roku 1700 na místě starší, historicky doložené kovárny. Kovárna je situována na křižovatce cest vedoucích z Brna do Hodonína a dále pak do Uher nebo od Slavkova přes Hustopeče na jižní Moravu a do Rakouska. Pokrývala jednak potřeby panského dvora a vesnice, jednak potřeby projíždějících formanů, jezdců a vojenských jednotek.

Kovárna zaujímala jednu stranu prostranství, které bylo dále obe­stavěné vrchnostenský­mi budovami, zámkem, pi­vovarem, palírnou, hospo­dou a vesnickými domky. Tato izolace kovárny od ostatních budov byla opodstatněná, neboť se zde pracovalo s otevřeným ohněm a to vytvářelo stálé nebezpečí vzniku požáru okolních stavení, jejichž střechy byly kryty slaměnými došky. Do konce 17. století byl kovář panským služebníkem. Pro vrchnost vyráběl za naturálie a pro poddané za peníze. Z utržených peněz musel část odvádět jako nájem. V 18. století se stal z kováře nájemce.

Obr. 1: Kovárna v Těšanech, fotografie z archivu NPÚ ú.o.p. v Brně
12

Obr. 2: Kovárna v Těšanech, podloubí u vstupní brány, fotografie z archivu NPÚ ú.o.p. v Brně
13

Po zrušení dominikánského kláštera císařem Josefem II. (1784) byl klášterní majetek rozprodán. Část dvorských polí bylo rozparcelováno, mlýn i kovárna byly prodány.  Kovárna se podle hospodářských zvyklostí přenechávala do dědičného nebo emfyteutického nájmu (kombinace kupu a pachtu). Josef Langášek zaplatil za kovárnu 202 zlatky a roku 1803 mu byla zapsána jako vlastnictví do gruntovní knihy. Po roce 1848 byla zrušena robota i tzv. emfyteutické nájmy a kovárna v Těšanech přešla do soukromého vlastnictví kováře Františka Langáška, syna Josefa Langáška. Jeho rod ji užíval od roku 1790 a vlastnil ji až do roku 1968. Za tuto dobu se zde vystřídalo pět generací Langášků, ale poslední Eduardové už kovářské řemeslo neprováděli. Kovárnu pronajímali a věnovali se sedlačení, což v konečném důsledku vedlo k zachování původního rázu jak stavby, tak tradičních technologií.

Obr. 3: Kovárna v Těšanech, fotografie z archivu NPÚ ú.o.p. v Brně
14

Dne 25. října 1963 byla ko­várna v Těšanech zapsá­na do Státního seznamu nemovitých kulturních památek. V roce 1968 tento objekt od původního majitele zakoupilo Krajské středis­ko státní památkové péče a ochrany přírody (KSSPPOP) v Brně za účelem zřízení provozní dílny odboru konzervace a obnovy. Nakonec bylo od tohoto kroku ustoupeno a rozhodnuto o předání památky do správy Technického muzea v Brně. Rekonstrukci stavby zajišťovalo KSSPPOP, dohled nad interiérem a technickým vybavením v podobě muzejní expozice byl svěřen pracovníkům Technického muzea v Brně. Práce byly provedeny v letech 1972 až 1975. Expozice je tvořena funkční kovárnou, obytným stavením a hospodářskými budovami, v nichž je umístěno představení lehkého (panty, hřebíky, podkovy…) a těžkého (brány, pluhy…) kovářství. V roce 1990 byla otevřena expozice kolářství.

 

AKTUÁLNÍ SITUACE

Kovárna je ve správě Technického muzea v Brně a je zpřístupněna jako technická památka veřejnosti. Těžištěm expozice je kovářská dílna v podobě z 19. století s původním vybavením – výhní se širokým otevřeným komínem, měchy, kovadlinou, kovářským ponkem a nářadím. Na tuto expozici navazuje kolářská dílna s prezentací výroby kola, vybavením a nástroji. V hospodářských budovách je instalováno zemědělské nářadí a výrobky kovářů. Pro představu o životě těchto řemeslníků můžete navštívit i obytnou část s dobovým nábytkem a nádobím.

 

LITERATURA

BUKOVANSKÝ, Karel Jaroslav: Kloboucký okres. In: Vlastivěda moravská, č. 29. Brno, 1909.

FROLEC, Václav: Lidová architektura na Moravě a ve Slezsku. Brno, 1974.

KALUS, Jaromír – PERNES, Jiří – Tkáč, Vladimír: Muzea na Moravě a ve Slezsku. Ostrava, 1988.

KROPÁČEK, František: 25 let Technického muzea v Brně. ČSPS, 93, 1986, s. 140, 142–143.

KROPÁČEK, František: Těšanská kovárna. S´94. In: Státní správa a samospráva, 5, 1994, č. 9, s. 30.

LANGER, Jiří – VAŘEKA, Josef: Naše lidové stavby. Praha, 1983.

NOVÁK, František: Vysušení zdiva památkové chráněných objektů tizolem. In: Památky a příroda, 1980, č. 1, s. 25

ŠKABRADA, Jiří: Lidové stavby. Architektura českého venkova. Praha, 1999. ISBN: 80-7203-082-5

VERMOUZEK, Rostislav: Těšany. 1131–1981. Brno, 1981.

VONDRA, Jiří: Památková péče o technické a výrobní objekty. In: Památky a příroda, 1980, č. 6, s. 325.

MÁCA, Arnošt a kol.: Kovárna v Těšanech. In: Sborník Technického muzea v Brně, č. 3, 1980, s. 62–69.