LOKALIZACE

Kunštát, Zámecká 1, 679 72 Kunštát, Jihomoravský kraj

Návrší nad městem Kunštát, jihozápadně od jeho centra

Nadmořská výška: cca 470 m n. m

GPS: 49°30'8.064"N; 16°30'39.744"E

 

 

VNĚJŠÍ RIZIKA

Vliv okolí je zanedbatelný, v blízkosti není žádná významná vodní plocha, okolí je zahradně (parkově) upraveno, nenachází se zde žádný provoz či továrna.

 

PŮSOBENÍ POROSTŮ A PROVOZU NA LOKÁLNÍ KLIMA

Na objekt v této lokalitě působí zcela běžné klimatické zatížení, jehož hodnoty pro určitá období lze získat:

Český hydrometeorologický ústav   
Pobočka Brno
Kroftova 2578/43
616 67 Brno

 

TYP OBJEKTU

historická stavba zámeckého typu – původně středověký hrad (13. století) s mladšími doplňky (Dolní zámek)

Obr. 1: Pohled na zámek Kunštát (obraz z 19. století), archiv NPÚ
2

 

CHARAKTERISTIKA OBJEKTU

Popisovaný objekt je v jádru středověkým hradem s pozdějšími úpravami (renesance, baroko, klasicismus, historické slohy). Základní dělení objekt člení na tzv. Horní a Dolní zámek. Horní zámek je centrem areálu a ukrývá ve stavebních konstrukcích románské jádro. Jde o asymetrickou trojkřídlou 3–4podlažní budovu se vstupním nádvořím orientovaným na východ. Dolní zámek, 2–3patrový soubor stojící izolovaně severně od hradního paláce, je čtyřkřídlou budovou nepravidelného půdorysu s otevřeným ústředním nádvořím.

Obr. 2: SZ Kunštát, indikační skica z roku 1826, https://archivnimapy.cuzk.cz
3

 

ZÁKLADNÍ POPIS OBJEKTU - DOLNÍ ZÁMEK

Objekt Dolního zámku se skládá z věže a čtyř křídel: jižního, východního, severního a západního, která mezi sebou uzavírají prostor nádvoří. Níže je uveden stručný popis jednotlivých budov.

 

VÝCHODNÍ KŘÍDLO

Východní křídlo je třípodlažní objekt se sedlovou střechou, v severní části s průjezdem na nádvoří. Dominantou východní fasády je vstupní, původně renesanční portál s pozdějšími úpravami v baroku a v druhé polovině 19. století se starší novodobou rozvilinovou mříží v nadsvětlíku. Portál doplňuje renesanční branka s původním křídlem z masivních dubových fošen. Většina oken východního křídla náleží původní renesanční sýpce, další jsou klasicistní či novodobá, provedená v pozdějších přestavbách. Průjezd na dvůr je sklenut valenou půlkruhovou klenbou, uprostřed příčně vyztuženou pasem, směrem do dvora je v obvodové stěně patrná vpadlina sloužící pro dřevěnou hřebenovou mříž, spouštěnou dříve z 2. NP.

V 1. NP se jižně od průjezdu nacházejí místnosti sklenuté renesančními křížovými klenbami, s dekorovaným lícem štukovými kvadriloby a kosočtverci. V jižním dvoulodním sále východního křídla se nachází vstup do sklepa ústícího až k 1. bráně (viz půdorys 1. NP), jehož prostory jsou v současnosti z větší části zasypány sutí. V rohovém lichoběžníkovém sále v SV nároží s přístupem z průjezdu byly v nedávné minulosti odstraněny původní klenby a nahrazeny stropem z ocelových nosníků podporovaných kruhovými ocelovými sloupy.

V 2. NP se původně nacházela renesanční sýpka přestavěná v období klasicismu k obytným účelům. Došlo k úpravě původních okenních otvorů (rozšíření špalet, ubourání parapetů), přepříčkování. Vnitřní strana obvodové dvorní stěny je rozčleněna slepými arkádami. V původním renesančním rohovém prostoru SV nároží (původně renesanční sýpce) došlo k vybudování nového ocelového stropu podporovaného kruhovými ocelovými sloupy (viz tytéž úpravy v 1. NP), dvě z oken byla zaslepena. Místnost za schodištěm je zaklenuta klasicistní stlačenou valenou klenbou, ostatní prostory východního křídla byly plochostropé.

3. NP představuje klasicistně upravený a předělený prostor renesanční sýpky, má plochý strop s trámovým průvlakem neseným sloupy, betonovou podlahu. Okna ve východním průčelí jsou dosud v renesančních špaletách s plnými parapety, okna do dvora z části zvětšena ubouráním parapetů. Prostor prodělal redepozici k bytovým účelům, dnes opět scelen.

Vertikální komunikaci ve východním křídle zajišťuje klasicistní dvouramenné schodiště, které nahradilo dřívější kratší schodiště renesanční původu. Probíhá z 1. NP až do stávajícího podkroví.

Podschodí je sklenuté, stupně po nedávné úpravě betonové, s výjimkou ramen mezi 3. NP a podkrovím, kde jsou dřevěné.

 

SEVERNÍ KŘÍDLO

Všechny prostory 1. NP severního křídla vzešly z dodatečné klasicistní přestavby původně celistvého renesančního sálového prostoru pod sýpkou, který byl původně plochostropý a využívaný k hospodářským účelům. Dnes je prostor dodatečně zaklenut barokní valenou mírně stlačenou klenbou. V severním průčelí se nachází prolomená „sýpková okna“ se šikmými bankály.

Obr. 3: SZ Kunštát, Dolní zámek – pohled od východu, archiv NPÚ
4

V celém prostoru 2. NP se nacházela renesanční sýpka, později klasicistně a novodobě upravená. Stropy jsou ocelové z I nosníků uložených na masivních omítnutých průvlacích. Okna jsou původní renesanční „sýpková“ ve špaletách s plnými parapety.

Prostor renesanční sýpky ve 3. NP prodělal klasicistní a novodobou přestavbu k bytovým účelům. Došlo ke zvětšení původních „sýpkových oken“ a nahrazení jejich záklenků přímými překlady. Pro využití depozitáře byly odstraněny příčky a provedena betonová podlaha.

 

JIŽNÍ KŘÍDLO - ZÁMECKÁ KONÍRNA

Toto křídlo bylo vybudováno na zdech původního gotického stavení přistavěného v příkopu ke gotické štítové zdi. Před nejnovější úpravou na archivní depozitář se v 1. NP nacházela zámecká konírna. Jde o sálový prostor dodatečně zaklenutý pozdně renesanční neckovitou klenbou. Severní okenní špalety byly šachtovitě dodatečně proraženy gotickou hradbou, s šikmými bankály. Jižní okna obdobně šachtovitá. Všechna okna byla novodobě upravována. Prostor sálu byl v rámci úpravy na funkci depozitáře přepatrován provizorní dřevěnou konstrukcí. 2. NP bylo nadstavěno v renesanci nad původní sálovou dispozici 1. NP. Vstup do 2. NP je přímo ze dvora ze západního průčelí. Zastropení prostoru bylo původně plochostropé (ve zdivu se nacházejí zazděné kapsy po trámech), dnes je tvořeno zřejmě barokní stlačenou valenou cihlovou klenbou s lunetami, původně hladce omítnutou, po požáru otlučenou až na holé zdivo. V klasicismu byla tato klenba vyztužena ze statických důvodů příčnými cihlovými pasy staženými železnými kleštinami, které byly později odřezány. Okna jsou v jižním průčelí v renesančních špaletách s plnými parapety a lehce eliptickými záklenky. Původní okna v severní průčelní zdi byla zazděná, pouze u jednoho byla ponechána nika s ležatě eliptickým záklenkem. Zazděné okno se nachází rovněž v západní čelní zdi.

 

ZÁPADNÍ KŘÍDLO

V zaobleném severozápadním rohu se nachází v 1. NP dispozičně a konstrukčně komplikovaný vyrovnávací prostor podružného využití, související již s renesanční přestavbou předzámčí. Jižnější část je přístupna ze dvora novodobě řešeným vstupem, za nímž se nachází sklenutá síňka. Přístup do patra je zajištěn dodatečně vybudovaným klasicistním schodištěm. Vpravo při nástupu je v úrovni 2. NP situována zaklenutá komůrka s naplocho provedeným cihelným dlážděním. V důsledku stoupajícího terénu se v sousedství výše uvedeného schodiště nacházejí v současnosti tři místnosti, které jsou z jihu odděleny od jižní části západního křídla zbytkem gotické štítové zdi. Tento prostor býval celistvý, jeho předělení proběhlo až v období klasicismu. Prostor byl zaklenut pozdně renesanční půlkruhem valenou klenbou. V gotické štítové zdi byl proveden novodobý průraz se schůdky do přízemí obytné části správní budovy na jihu.

V úrovni 3. NP (v rámci západního křídla úroveň pouze 2. NP) se nachází v sousedství schodiště směrem k nádvoří komora se segmenty sklenutými do traverz. Na schodišťový prostor navazující tři místnosti sloužily pro účely vrchnostenských kanceláří, přičemž menší obdélný zaklenutý prostor u vnějšího průčelí přiléhající ke gotické štítové zdi sloužil jako pokladna. Ostatní dvě kancelářské místnosti jsou zastropeny fabionovými stropy s geometrickými zrcadly se zcela či částečně zachovanými štukovými dekory.

 

KROV

Veškerá křídla Dolního zámku jsou zastřešena sedlovou střechou. Vstup do půdních prostor je přístupný ze schodiště v západním a východním křídle, u jižního křídla ze schodiště v 2. NP, odkud je také umožněn přístup do prostor věže. Krytinou je novodobá taška falcovka. Podlahu tvoří převážně betonová mazanina na dřevěných prknech.

Zdroj: Stavebně historický průzkum Zámku Kunštát, Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů Praha, středisko 11 Brno, 1988

Objekt Dolního zámku je zděný, ze zdiva kamenného, smíšeného a cihelného. Stropy nad 1. NP jsou převážně klenuté, s výjimkou stropů v SV části zámku, kde jsou stropy celobetonové s ocelovými průvlaky a trámy. Stropy nad 2. NP jsou zaklenuté u jižního křídla (bývalá konírna), dále převážně ocelové z I nosníků uložených na ocelových či masivních omítnutých průvlacích. Strop nad 3. NP je dřevěný trámový, s omítkou na rákos. V části podkroví jsou dřevěná prkna přebetonovaná vrstvou betonové mazaniny tloušťky cca 40 mm.

Stavebně technický stav objektu je v dnešní době naprosto nevyhovující. Objekt je několik let nevytápěný, nevětraný, na styku s terénem vykazuje vlhkostní problémy, lokálně zatéká do konstrukcí krovu a do přilehlých konstrukcí jižní věže. Při prohlídce byla zjištěna u zdiva 1. NP zvýšená vlhkost a salinita.

V minulosti byly z tohoto důvodu v interiérech lokálně přistavěny přizdívky se vzduchovou dutinou, které jsou ale v dnešní době nefunkční, nedochází k cirkulaci vzduchu, prostor dutiny je nasycen. Další vlhkostní problém představuje zatékání do navazujících konstrukcí věže u JV nároží komplexu.

Elektrické instalace jsou dožilé, nevyhovující dnešním normám a plánovaným nárokům.

Dolní zámek (neboli předzámčí) je situován na mírně svažité severovýchodní terase zámeckého kopce přivrácené k městečku, kde čtyřmi křídly obklopuje lichoběžníkové vnitřní nádvoří. Sedlovým střechám objektů s jednou úrovní korunních říms i zástřešků dominuje na jihovýchodě převýšená hmota hranolové věže zastřešená nízkým mansardovým stanem. V návaznosti na sklon terénu jsou jednotlivá křídla dvoupodlažní, případně třípodlažní, vesměs jednotraktová, pouze jižní část západního křídla je dvoutraktová. Příjezd na nádvoří Dolního zámku je po místní komunikaci z městečka od jihovýchodu, přes předloženou tunelovitou 1. bránu, s průjezdem ve východním křídle přímo na dvůr. Všechna křídla Dolního zámku mají samostatné vstupy přímo z vnitřního nádvoří.

br. 5: SZ Kunštát, půdorys 1. NP – Dolní zámek, archiv NPÚ
5

 

Základy – kamenné

Sklep – podsklepena je pouze část Horního zámku, Dolní zámek bez sklepů

Nosné konstrukce – objekt je zděný z kamene a pálených plných cihel

Podlaha – podlahy dle využití místností jsou zhotoveny ze dřeva, kamene, cihel i betonu; schodiště kamenná, dřevěná i betonová

Okna – vesměs novodobá, dřevěná (nátěr bílým emailem), jednoduchá

Dveře – vesměs novodobé, typové; exteriérové dveře dřevěné

Stropy – většinou novodobé (celobetonové s železnými průvlaky a trámy), částečně klenuté jsou S a J křídla, menší klenby jsou na schodištích všech křídel; místnosti jsou též plochostropé s fabionovými stropy s geometrickými zrcadly se zcela či částečně zachovanými štukovými dekory

Střecha – sedlové střechy s dřevěnou stolicovou konstrukcí

Krytina – pálená, falcovka (bobrovka)

Svody dešťové vody – u celého objektu DZ funkční

Vytápění – bez kompletního systému vytápění, lokálně přímotopy

Odpady – jsou částečně historické a novější (1992–1995), svedené do veřejné kanalizace

Voda – rozvod vody je původní, objekt částečně připojen na řad (1992–1995)

Elektro – funkční elektroinstalace (1992–1995)

Hromosvod – je instalován

EZS a EPS – není nainstalováno

V současnosti je v objektu monitorováno vnitřní klima prostřednictvím dataloggerů Commet.

 

OBDOBÍ VZNIKU STAVBY

Původně středověký hrad (polovina 13. století)

 

OBDOBÍ PŘEVAŽUJÍCÍ PŘESTAVBY

Hrad byl přestavěn na renesanční zámek ve třicátých až padesátých letech 16. století Janem Černickým z Kácova a jeho syny Arnoštem a Vilémem.

K další rozsáhlé přestavbě dochází v druhé polovině 16. století, kdy kunštátské panství vlastní hrabata z Lamberga. Barokní stavební akce se pouze v minimální míře dotkly předzámčí, tj. dnešního Dolního zámku. Klasicistními úpravami získal Dolní zámek mimo jiné sloupové arkatury nesoucí pavlač u dvorního průčelí severního křídla. Úpravy v duchu historických slohů proběhly v druhé polovině 19. století. Šlo zejména o dvorní fasádu jižního křídla Dolního zámku – zámeckou konírnu s kašnou, datovanou rokem 1870.

Poslední přestavba prostor Dolního zámku probíhala v těchto etapách:

  • po roce 1960 – účelová přestavba interiérů objektu na archivní depozitáře
  • 1992–1995 – celková památková obnova (včetně oprav archivních depozitářů – statika, elektroinstalace, vytápění elektrickými přímotopy)
  • exteriér – po celkové obnově (1992–1995) – oprava krovu a střešního pláště, statické zajištění objektu, obnova fasád včetně restaurátorských kamenických prací (portály, ostění), repase oken a dveří, kanalizační řád napojený na ČOV
  • interiér – v letech 1992–1995 – stavební úpravy interiérů, nová elektroinstalace, vytápění elektrickými přímotopy, nové rozvody vodovodního řadu
  • prostory – jejich nosnost, rozměry vstupních dveří a schodišť, elektroinstalace a vytápění byly projektovány na rozměr „archivní krabice“ (40 × 30 × 25 cm)

 

STAV OBJEKTU (DLE KRITÉRIÍ NPÚ)

Metodický pokyn generální ředitelky č. 1I1/2013/NPÚ/GnŘ systém monitoringu stavu nemovitých KP.

1–3

 

STUPEŇ POZNÁNÍ A DOKUMENTACE OBJEKTU

Z archivu Národního památkového ústavu:

  • Zámek Kunštát. Zaměření, Dvořák – autor, 1953
  • Celek / Bližší pojmenování celku: zámek, Dolní zámek
  • Zámek Kunštát. Záměr obnovy památkového souboru.
  • Ševčík, J. – autor, Státní ústav pro rekonstrukce památkových měst a objektů, 1988
  • Studie SZ Kunštát

  Využití dolního zámku pro centrální depozitář NPÚ, ÚOP v Brně, Atelier SOUKUP s.r.o., 07/2010

V textu byly použity podklady ze Studie SZ Kunštát: Využití Dolního zámku pro centrální depozitář NPÚ, ÚOP v Brně, Atelier SOUKUP s.r.o. 07/2010.