POSOUZENÍ ZABEZPEČENÍ PROTI KRÁDEŽÍM FORMOU DOTAZNÍKU

Povinnosti správce nebo vlastníka památkového fondu nebo muzejní sbírky při jejich dlouhodobém uchování jsou zakotveny v mezinárodních dokumentech – úmluvách, směrnicích a doporučeních (kde se samozřejmě tato povinnost přenáší na povinnost signatářského státu takto konat), dále jsou upraveny národní legislativou, závaznou pro všechny bez rozdílu vlastnictví, metodickými pokyny (závaznými podle právního vztahu mezi vydavatelem a správcem památkového nebo sbírkového fondu)^[1] a v běžné praxi pak vnitřními směrnicemi muzeí, galerií, hradů a zámků závaznými pouze pro pracovníky organizace, příp. pro jejich návštěvníky nebo dodavatele.

Tyto dokumenty byly při koncepci bezpečnostního systému SZ Kunštát zohledněny. Pro účely vyhodnocení úrovně zabezpečení byl v rámci projektu sestaven na základě získaných informací bodovací dotazník, který po vyplnění a přiřazení navržených bodových ocenění podává globální informaci o odolnosti objektu proti vykradení jako celku. Po tomto celkovém vyhodnocení byly analyzovány i jednotlivé místnosti a další prostory zámeckého komplexu.

JEDNOTLIVÉ OBLASTI BEZPEČNOSTNÍHO SYSTÉMU PROTI KRÁDEŽÍM

Zámecký komplex se nachází mimo městskou zástavbu. Veřejný prostor, který ho obepíná spolu se zámeckým parkem, značně komplikuje ochranu zejména v nočních hodinách. Ochrana proti krádežím sestává z kontroly vnějšího a vnitřního perimetru, vnitřní prostorové ochrany, předmětové ochrany v zámeckých expozicích a organizačních opatření vč. nastavených podmínek spolupráce s Policií ČR v případě zásahu. Objekt je vybaven poplachovým zabezpečovacím a tísňovým systémem s různými typy senzorů, venkovními kamerami i vnitřními kamerami. Podrobnější informace o jmenovaných oblastech byly popsány při analýze objektu a svým charakterem odpovídají utajení ve stupni „vyhrazeno“, proto nemohou být součástí této studie.

PRIORITY K ŘEŠENÍ

Po posouzení všech aspektů ochrany lze konstatovat, že ochrana objektu je značně komplikovaná jeho polohou a snadným průnikem do jeho okolí zejména v nočních hodinách. Tyto komplikace jsou kompenzovány vysokou úrovní organizačních opatření a spoluprací s Policií ČR a průběžně řešeny zejména posilováním ochrany perimetru zámeckého komplexu.

POSOUZENÍ A ODHAD RIZIKA POŽÁRU FORMOU DOTAZNÍKU

Vyhodnocením dotazníku pro zjištění požárního rizika bylo stanoveno, že míra nebezpečí odpovídá průměrné hodnotě zjištěného požárního rizika na obdobných památkových objektech. Podrobnějším rozborem bylo zjištěno, že požární riziko na SZ Kunštát, Horního zámku, zvyšují následující skutečnosti:

• Vážným problémem je obtížná přístupnost zámku pro zasahující hasičskou jednotku po úzké přístupové cestě a to především v zimních měsících. Horní zámek ze západní strany není pro jednotky HZS vůbec přístupný.
• Je zřejmé, že obtížná přístupnost zámku bude komplikovat i dopravu požární vody vozy CAS. Důležité je, že zámek nemá významný zdroj požární vody. V zahradě na jižní straně zámku je bazén o objemu cca 40 m³ vody, kterou by bylo, s výjimkou zimních měsíců, možno použít k hašení objektu.
• V jižním křídle zámku je kašna hluboká 48 m, hladina vody kolísá mezi 8 až 12 m ode dna, což je 40 m³. Studna v současném stavu není použitelná pro hašení zámku.
• Pod zámkem na rozcestí je umístěn požární hydrant, který je napojený na obecní vodovod.
  • Sama stavba zámku není rozdělena na požární úseky, poschodí nejsou požárně oddělena atp.
  • Reálné nebezpečí představují inspekční pokoje.
• Vnitřní prostor zámku je propojen dvěma hlavními schodišti, dvěma točitými schodišti pro služebnictvo a výtahovou šachtou, které zvyšují nebezpečí vertikálního šíření požáru.
• Dveře interiéru zjevně nemají dostatečnou požární odolnost a kouřotěsnost. Některé mají praskliny.
• Významné požární nebezpečí představují půdní prostory zámku, které nejsou rozděleny na požární úseky.
• Dveře do půdního prostoru nevyhovují současným předpisům a neposkytují dostatečnou ochranu proti šíření požáru do půdních prostor zámku. Nejsou kouřotěsné.
• Ve většině místností zámku, které jsou zařazeny do prohlídkové trasy, je umístěn hořlavý mobiliář, obrazy, papírové tapety, koberce, závěsy atp. Významné požární zatížení představuje zámecká knihovna.
• Obdobně požární nebezpečí zvyšují depozitáře mobiliáře.
• Požární riziko představuje elektroinstalace zámku. Je starší třiceti let a v současné době probíhá její rekonstrukce. Riziko požáru v některých místnostech v jižní části zámku je sníženo tím, že osvětlení je trvale odpojeno od rozvodu elektrického proudu.

DETEKCE A SIGNALIZACE EPS

Zámek není vybaven EPS.

PROSTŘEDKY ZDOLÁNÍ POŽÁRU

V prostorech zámku, kam přicházejí návštěvníci, a v půdním prostoru je udržován dokonalý pořádek. Významné je rovněž to, že místnosti v přízemí a mezipatře mají klenuté stropy.

Únikové chodby zámku jsou dlouhé a poměrně složité. Zvláště složitá je druhá úniková cesta vedená severním křídlem zámku. Vzhledem k tomu, že chybí nouzové osvětlení, je zvláště nutné doplnit trasy orientačními tabulkami pro únikové cesty. Zámek je vybaven dostatečným množstvím přenosných hasicích přístrojů, které musejí být i za cenu narušení autentičnosti původního interiéru snadno přístupné.

[1] V ČR zejména: USNESENÍ předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení Listiny základních práv a svobod; Profesní etický kodex pro muzea, ICOM, 2006 ISBN 92-9012-260-9; Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů; Vyhláška Ministerstva kultury č. 122/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy; Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.