Od chvíle, kdy nad dobou kamennou zaklaplo ono pomyslné víko, a vlády se ujal bronz, doprovází kovové artefakty člověka doslova od kolébky do hrobu. Přirozeně tvoří značný podíl sbírkových předmětů v muzejních institucích a to nejenom jako doklady materiální kultury. Každý, komu se kdy dostal do péče kovový předmět (ať již srp, poklice nebo ozdobná spona), ví, jak jsou přes svou zdánlivou trvanlivost zranitelné. Většina odborné literatury týkající se konzervace kovů pochází ze 70. – 80. let 20. století. Obor však prodělal po roce 1989 řadu proměn, které souvisí s vývojem materiálů a technologií,.a v neposlední řadě skutečností, že řada konzervátorsko-restaurátorských postupů byla díky novým poznatkům přehodnocena. Erudovaného kompendia, které poskytne zázemí teoretických poznatků a praktických zkušeností bylo již dlouho dobu skutečně zapotřebí.
Rozsáhlá publikace čítá 650 stran a je výsledkem několikaletého úsilí pracovní skupiny Kovy, která byla založena v rámci Komise konzervátorů-restaurátorů Asociace muzeí a galerií České republiky již v roce 2001. Při její přípravě spojili síly představitelé humanitních a přírodovědných oborů, konzervátoři a restaurátoři, muzeologové, chemici, historici umění a další. Publikaci koncepčně připravili A. Daňková, A. Havlínová, A. Selucká, A. Šilhanová, A. Šimčík, a D. Perlík.
Publikace je členěna na sedm kapitol, které uceleně shrnují nejdůležitější témata promítající se do profesní činnosti konzervátora-restaurátora. V první kapitole „Teoretická východiska konzervování a restaurování kovů“ představuje historický vývoj oboru, etické zásady a problémy, které mají zásadní vliv na jednotlivé způsoby řešení záchrany kovových památek. Další část provádí čtenáře krok za krokem obecnými postupy a pravidly vymezujícími rozsah dané profese.
Druhá kapitola „Struktura a vlastnosti kovových materiálů.“ precizně a přehledně shrnuje současný stav znalostí z oblasti materiálového a korozního inženýrství, strojírenských technologií, organické i anorganické chemie. V kapitole „Koroze kovů“ je pozornost zaostřena na povahu degradačních procesů postihujících kovové předměty. Čtvrtá kapitola „Základní technologie zpracování kovů“ podrobně popisuje jednotlivé technologické postupy uplatňovaných jak v dnešní době, tak v dávné minulosti. Technologie a jejich historický vývoj sleduje také následující kapitola zaměřená na povrchovou úpravu kovů. Šestá kapitola „Organické látky během konzervace“ pak seznamuje s chemickými a fyzikálními vlastnostmi různých organických látek využívaných při ošetření kovových předmětů.
Těžištěm publikace je sedmá kapitola „Konzervování a restaurování jednotlivých kovů jejich slitin“, která podrobně popisuje specifika jednotlivých druhů kovových materiál z hlediska jejich historického využívání a zpracovávání, vlastností, koroze, umělecko-řemeslného a technologického zpracování, metod průzkumu a konkrétních postupů konzervace sanační, preventivní i restaurování. Obzvlášť chvályhodné je skutečnost, že autoři věnují značný prostor metodám konzervace a restaurovaní používaných v minulosti dávné i nedávné. Tyto poznatky jsou užitečné především pro práci s historicky cennými kovovými památkami.
Přesto, že úmyslem autorů nebylo podat univerzální návody na konzervování-restaurování a to především s respektem k dalším možnostem rozvoje této mezioborové disciplíny, představuje pro všechny odborníky pracující v oblasti péče o sbírkové předměty nepostradatelnou pomůcku. Nutno také podotknout, že díky velmi pečlivé redakční úpravě se jedná o příjemně čtivý text.
Zdeňka Pitrunová