POVRCHOVÉ ÚPRAVY KOVŮ A JEJICH SLITIN

SMALT / EMAIL

CO JE TO SMALT /EMAIL

EXPERIMENTÁLNÍ REKONSTRUKCE EMAILÉRSKÝCH TECHNIK

PRVKOVÉ SLOŽENÍ SMALTU

ENAMELLING

LITERATURA

Émail cloisonné / Přihrádkový email

Základem techniky je zhotovení přihrádek (z franc. cloison – přihrádka), které jsou ohraničeny stříbrným, zlatým, popř. měděným drátkem nebo páskem přichyceným na podkladovém materiálu z obdobných slitin kovů. Do takto vytvořené struktury přihrádek (buněk) se nanese email ve formě prášku nebo pasty. Výsledná tloušťka emailu je dána opakovaným nanášením vrstev a jejich vypalováním. Hrázky zabraňují difúzi jednotlivých použitých barev emailů a zároveň zajišťují jejich mechanickou přilnavost k povrchu.  Po dosažení požadované tloušťky výzdoby jsou přihrádky viditelné pouze jako jemná síť uvnitř emailování. Proces aplikace je zakončen jemným broušením a leštěním za účelem sjednocení povrchu a zvýraznění jednotlivých barev smaltů. S touto technikou souvisí i rozvoj filigránu a používání filigránových drátků pro zhotovování jednotlivých přihrádek.

Historii techniky lze sledovat již od starověké Mezopotámie nebo Egypta, odkud se dochovala řada zlatých šperků, které techniku cloisonné využívají. Do přihrádek však byly nejprve umisťovány drahé kameny, perly, keramika nebo skelná pasta. Smalt byl aplikován až později, pravděpodobně jako výsledek snahy nahradit drahé a nedostatkové kameny levnějším materiálem. Jako nejstarší dochované cloisonné smalty jsou obvykle uváděny nálezy z mykénských hrobů na Kypru, které pocházejí z 13. a 11. století př. n. l. Kolem počátků našeho letopočtu zaznamenaly velký rozkvět cloisonné emaily také ve starověké Núbii. Svého vrcholu dosahuje tato technika v období Byzantské říše, odkud se šířila v raném středověku do západní Evropy i dále na východ do Ruska.

Příklady artefaktů zdobených touto emailérskou technikou:  

• Zlatý emailovaný náramek z pokladu královny Amanišakheto, cca 1. století př. n. l., Súdán, Neues Museum, Berlín

• Oltářní deska Pala d'Oro, poč. 12. století (upraveno v 14. století), chrám sv. Marka, Benátky

• Císařská koruna Svaté říše římské (zvaná též Koruna Karla Velikého), 10. století, Pokladnice Hofburg, Vídeň

• Kříž zvaný Závišův z klášterního pokladu Cisterciáckého opatství Vyšší Brod, 1220–1230 (?), Itálie

• Uherská koruna svatého Štěpána, spodní koruna s devíti přívěsky a emailové destičky 11. století, oblouk se šikmým křížem z 2. poloviny 12. Století. Maďarský parlament, Budapešť

Audiovizuální dokument vznikl jako výstup výzkumného cíle podpořeného z prostředků Institucionální podpory DKRVO Ministerstva kultury ČR.

© Technické muzeum v Brně, 2017.