STAVEBNĚ-TECHNICKÉ A FYZIKÁLNÍ PARAMETRY
V rámci hodnocení stavebně-technických a fyzikálních charakteristik hlavních sledovaných místností, tj. Kaple a Rytířského sálu, je nutné věnovat pozornost dalším s nimi komunikačně propojeným prostorám, a to Pilastrovému sálu a obslužnému schodišti č. 101. Pilastrový sál – Kaple – Rytířský sál tvoří jeden systém propojený vertikálou, obslužným schodištěm, a navrhovaná opatření pro zlepšení mikroklimatických podmínek musejí vycházet z daných zákonitostí tohoto stavebního řešení.
Mikroklimatické podmínky Kaple vykazují dlouhodobě vysoké hodnoty relativní vlhkosti, až k 90 %. Nápravná opatření pro zlepšení situace vyžadují zlepšení izolace vstupních dveří (vytvoření zóny zádveří) a oken a následně zavedení temperování v rozmezí cca 4 až 7 °C během zimního období. Temperování v Kapli je přímo závislé na možnosti zateplení oken orientovaných na sever, zároveň však není vhodné zateplit okna Kaple orientovaná na východ, respektive je to vhodné pouze za podmínky režimových opatření, zateplení by se muselo odstraňovat při slunečných dnech, kdy naopak tepelnou energii z venkovní strany získanou potřebujeme. Temperování by pak muselo být prováděno i v ostatních s kaplí propojených místnostech. To je potřebné vzhledem k ekonomice projektu řádně zvážit. Během letní sezóny kontrolovat větrání přes dveře na kruchtě a dále propojit větrání do Rytířského sálu.
VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ
SZ Kunštát je typickým historickým objektem, který není využíván celoročně, není v zásadě vytápěn a jeho vnitřní klima souvisí s proměnným venkovním klimatem. Dominantním problémem je celoročně zvýšená relativní vlhkost vzduchu. Ze sledovaných prostor je z tohoto pohledu nejrizikovějším místem Kaple, kde jsou dlouhodobě zaznamenány vysoké hodnoty RV až k 90 % při nízkých hodnotách T. Vysoká vlhkost zde souvisí též se stavebními prvky, jako jsou chybějící podokenní žlábky u velkých oken, a ne zcela účinnými režimovými opatřeními, jako je zakrytí oken PE fólií nebo absence ochranných závěsů vstupních dveří. Nutno ale poznamenat, že Kaple celkově vybočuje ze standardní prohlídkové trasy, jelikož je využívána i pro svatební obřady. Vzhledem k tomu, že sezónní výkyvy RV přesahují hodnotu +20 % během jednoho měsíce, krátkodobé výkyvy místy i ±10 % a teplota se pohybuje v rozmezí 0 až 23 °C, lze zařadit toto mikroklima dle standardu ASHRAE do kategorie C, charakterizované vysokým rizikem mechanického poškozování vysoce citlivých materiálů (malba na dřevě, plátně) a střední rizika pro většinu materiálů.
Příznivější teplotně vlhkostní parametry jsou v Rytířském sálu, který je orientován na JV stranu. Poměrně stabilní klima odpovídá přípustné sezónní odchylce do ±10 % a krátkodobým výkyvům do ±10 % kategorie B, standardu ASHRAE (tj. střední rizika mechanického poškozování pro velmi citlivé materiály, malá rizika pro většinu materiálů). Hodnoty teploty ale vybočují z povoleného intervalu – zejména zimní pokles k hodnotám okolo 0 °C. Výraznější výkyv RV ke 40 % počátkem dubna by bylo vhodné zanalyzovat vzhledem ke způsobu využívání prostoru, ale též vzhledem k venkovnímu klimatu. Externí čidlo RV však není na objektu k dispozici (toto je doporučeno dodatečně instalovat). Orientace daného prostoru přináší vyšší riziko zatížení viditelným světlem a UV zářením (jednorázovým měřením byly zjištěny velmi vysoké hodnoty UV na ploše závěsných obrazů), jelikož nejsou uplatňovány prvky odstínění. Návrh opatření řešících tuto situaci je uveden u popisu místností.
VYHODNOCENÍ STAVU HODNOCENÝCH PŘEDMĚTŮ KULTURNÍ POVAHY
Mobiliární fond Státního zámku Kunštát má svá specifika vyplývající z poválečného vývoje. Budovy Horního a Dolního zámku sloužily od roku 1954 jako archivní depozitář a sklad civilní obrany ministerstva vnitra. Mobiliární fond byl převeden pod správu Památkového ústavu v Brně již v padesátých letech minulého století. Předměty byly rozvezeny a zaevidovány po okolních památkových objektech jako svoz Kunštát. Po převzetí zámku zpět Národním památkovým ústavem v roce 2005 bylo přistoupeno k budování prohlídkové trasy. Původní tzv. kmenový mobiliář byl stažen zpět na Státní zámek Kunštát, ale evidenčně je stále součástí svozových fondů sousedních památkových objektů a na Kunštátě je veden formou výpůjčky. Hodnotou původního mobiliáře je jeho autenticita, která je doposud nedotčena restaurátorským zásahem a vyznačuje se získanou patinou stáří. Zřejmé je však i poškození předmětů způsobené převážně lidským faktorem, úkolem do budoucna je tyto postupně rehabilitovat, avšak při respektování jejich původnosti.
Dřevěný nábytek
Obecně lze k vybrané skupině sledovaných předmětů mobiliárního fondu – dřevěný nábytek a ostatní mobiliář (který je tvořen především přírodním materiálem: dřevěný masiv, dýha, povrchové dokončení šelakovou politurou) konstatovat, že jejich stupeň poškození a charakteristika jejich stavu je shodná a odpovídá autentickému stavu bez restaurátorského zásahu – stupeň poškození 3. Všechny posuzované předměty se nacházejí na prohlídkové trase a vliv vnitřního prostředí je opět srovnatelný, zejména pokud se jedná o vliv zvýšené relativní vlhkosti vzduchu (RV), která je na objektu dlouhodobě sledována.
Specifikace stavu – příčiny poškození (obecně pro všechen nábytek): popraskání masivu,u vykládání praskliny dýh, zvednutá a uvolněná inkrustace s odpadlými částmi, uvolněné konstrukční spoje. Způsobeno zřejmě vlivem zvýšené RV a výkyvy teplot.
Výtvarná díla
Použitými přírodními materiály, které jsou velmi citlivé na vliv prostředí, vykazují všechna prezentovaná výtvarná díla poškození barevných vrstev, jejich značnou krakeláž a šupinkové zvednutí. Jednoznačně je zde patrný vliv nestabilního mikroklimatu, zejména negativní vliv výkyvů teplot a zvýšené relativní vlhkosti vzduchu. Nezanedbatelný je vliv lidského faktoru, a to zejména u portrétu Karla VI., kde je zřejmé opálení barevné vrstvy tepelným zdrojem.
Kovové předměty
Sledovaným předmětem je osmiramenný lustr benátského typu, nacházející se v Rytířském sále. Na něm je již dnes patrný dlouhodobý vliv vysoké RV, nezanedbatelný je i vliv lidského faktoru.
Společným jmenovatelem u vybraných předmětů mobiliárního fondu je jejich materiálová skladba, která je ve většině kombinací přírodních a kovových materiálů. Obecně jsou všechny předměty vystaveny stejnému vlivu prostředí (bez ohledu na jejich materiálové složení), neboť se nacházejí v prostorech se srovnatelnými vlivy prostředí, ať je to prohlídková trasa zpřístupněných interiérů, či depozitáře. Zde dochází k disproporcím, neboť citlivější materiály jsou nutně vystaveny pro ně více zatěžujícímu vlivu (malby na plátně) jak světlem, tak zejména vlhkostí. Nejnebezpečnějším zatížením je náhlý výkyv RV (5 % a více během několika hodin), což se pak projevuje na povrchu nábytku uvolňováním a zvedáním dýh, praskáním dřevěných konstrukcí, uvolněním inkrustací s odpadáním jejich částí, zvlňováním pláten u obrazů. Značný vliv zvýšené RV se pak u kovových předmětů na jejich površích projevuje ve formě korozních produktů (lustr benátského typu, kovové aplikace u nábytku), u obrazů zakalením lakové vrstvy. Samostatnou kapitolou neblahého vlivu na předměty je lidský faktor, kdy dochází k poškozování věcí vandaly, zvědavými a nepoučenými (i nepoučitelnými) osobami.