DEPOZITÁŘ STARÉHO UMĚNÍ Č. 124
POPIS PROSTORU
Místnost s celkovou plochu 542,3 m2 je situována v 1. NP, výška stropu (od podlahy po strop hrubé stavby) je jednotná v celém objektu 3,70 m. V některých provozních prostorách, kancelářích a dílnách je místy snížena na výšku 3,10 m perforovaným podhledem, který zakrývá rozvody technologií. Depozitář má tři obvodové stěny orientované na JZ, SZ a SV stranu (obr. 1). Vstup do depozitáře je z chodby. Vstupní dveře jsou dvoukřídlé, kovové, protipožární (rozměr 3,0 m x 1,8 m), další dveře v prostoru umožňují vstup do šachty požárního schodiště (únikový východ, rozměr 3,0 m x 1,8 m).
Obvodové stěny byly vybudovány z tepelně-izolačních cihlových bloků a vně budovy jsou izolovány minerální vatou. Nátěr štukových omítek stěn ve všech vnitřních prostorách je proveden standardní akrylátovou fasádní barvou DISPET MK (podle projektu měl být v prostorech se zvýšenými nároky na kvalitu a odolnost použitý epoxidem zušlechtěný akrylát plněný dioxid titan rutilem). Vnitřní příčky jsou cihlové s vápennou maltou. Oddělují depozitář keramiky č. 121a depozitář kovových předmětů č. 122, s odlišným mikroklimatem. Uvnitř prostoru depozitáře, na obvodové stěny i příčky, byla z důvodu velké difuze vlhkosti dodatečně, svépomocí, doplněna parotěsná izolační fólie ABA (plastová fólie, Al fólie, bublinková fólie, Al fólie, plastová fólie). Tato izolační vrstva je volně zavěšená a uchycená lištami. Betonová podlaha je pokryta polyakrylátovým nátěrem. Stropní deska je betonová monolitická s nátěrem akrylátovou fasádní barvou DISPET MK. Prostor nemá přístup denního světla.
TECHNICKÉ VYBAVENÍ
Místnost je vybavena samostatnou cirkulační vzduchotechnickou jednotkou (VZT) s řízenou klimatizací s možností řízení výkonu 50-100%. VZT byla projektována s nucenou výměnou cca 10% vzduchu, jednalo se o průběžnou, trvalou výměnu, kdy se cca 10% vzduchu permanentně odvádí mimo systém a nahrazuje se čerstvým předupraveným vzduchem. Prostoj je udržován v mírném přetlaku vůči chodbě a požárnímu schodišti. Reálná situace je zcela odlišná a od května 2009 se depozitáře řízeně nevětrají. Jednotka VZT7, která měla zajistit úpravu a přívod čerstvého vzduchu byla odstavena a větrací klapky blokovány. Vzhledem k výkonnostně poddimenzovaným technologiím úpravy klimatu, které nezvládají plánovaných 10% upravit na požadované klimatické hodnoty, byl systém nastaven tak, že jsou samo-nasáváním nahrazovány pouze ztráty vznikající pohybem osob a netěsnostmi dveří.
Vlhčení
Zvyšování vlhkosti je řešeno osazením elektrodovými vývojníky páry (fa. Carel řada UR) pro každou jednotku samostatně. Řízení vývojníků je prováděno zvyšováním a snižováním hladiny vody ve varném válci (výškou zaplavení elektrod). Zvlhčovače pak nejsou schopny pracovat kontinuálně od nulového výkonu, ale až od výkonu cca 15-20%.
Odvlhčování
K odvlhčování se využívá chladící registr VZT, kdy je teplota chladícího media regulována třícestným ventilem v režimu:
pouze chlazení – teplota nad 5°C
odvlhčování – teplota pod 5°C
VZT nemají samostatný odvlhčovací registr.
Chlazení
Zdroj chladu je centrální společní pro všechna zřízení a je tvořen dvěmi dvou-kompresorovými chladícími přístroji Carrier řada 30RW Pro-DIALOG Plus. Pro chladící medium byla původně projektována voda s teplotním spádem 5/12. Následně, se ukázalo, že s touto teplotou media nelze dosáhnout u některých požadovaných hodnot klimatu, na registru chlazení/odvlhčování rosného bodu a chladící medium bylo vyměněno za směs voda/ethylglykol a chladící stroje přeprogramovány na teplotní spád 0/5.
Topení
Ohřev vzduchu je prováděn teplou vodou o teplotě cca 60 ̶ 80 °C z plynové kotelny.
Řízení (měření a regulace)
Systém je řízen technologii a softwarem fy Siemens. Určujícími/řídícími jsou hodnoty mikroklimatu měřené čidly v odtahu, kdy je měřena průměrná hodnota teploty a vlhkosti z klimatizovaného prostoru. Při řízení jsou pak zohledňovány i hodnoty čidel na vstupu tak, aby např. nedošlo k překročení rosného bodu a tím k nebezpečné kondenzaci vlhkosti vzduchu. Podle zkušeností systém reaguje prioritně na teplotu a teprve následně na vlhkost, což není ideální, protože pro optimalizaci podmínek stability sbírek je určující zejména vlhkost vzduchu. V prostoru depozitáře jsou dále osazena kontrolní čidla, která nemají vliv na systém řízení VZT a slouží pouze pro operativní kontrolu.
Kontrolní monitoring mikroklimatu:
V rámci projektu byla v depozitáři na síti A8 (malířská díla, 3x) a v regálu č. R3 (sochařská díla, 2x), umístěna nezávislá monitorovací čidla RV/T zn. Commet záznamníky teploty a relativní vlhkosti vzduchu 1 ks Datalogger 1/08920502/fa Kybertec, 1 ks Datalogger 2/11921069/fa Kybertec, 3ks Datalogger S3120/ TMB .
Osvětlení
Osvětlení v prostoru je zajištěno zářivkovými tělesy osazenými lineárními zářivkami L 58W/940 + UVS filtrační fólie v celkovém počtu 12 ks trubic.
VNITŘNÍ MIKROKLIMA
Klima je nastaveno dle doporučení ICOM pro obrazy (16-18°C T a 50 ̶ 55% RV). Skutečné nastavení se provádí s přesností 0,5 °C T a 1 % RV, kdy je průměrné kolísání v rozmezí 1 °C a 2 % RV.
Režim letního a zimního období je upraven příkazem ředitele „Směrnice ředitele Moravské galerie v Brně č. 20/2011 pro ochranu sbírek v depozitářích i ve výstavách s ohledem na dodržování normy klimatických podmínek pro jednotlivé materiály, osobní kompetence a odpovědnosti pracovníků“. Tento dokument stanovuje postupné přechodové období na letní režim v termínu od 1. až 10. 5. a postupné přechodové období na zimní režim od 15. 9. s maximální hodnotou změny T 0,5 °C za den. Podmínkou je během změn udržet povolenou toleranci 1,5 % RV.
Příkaz byl koncipován zejména pro výstavní budovy a v objektech depozitářů není potřebné striktně ho aplikovat. Z tohoto důvodu byl po konzultaci s restaurátorským oddělením, souhlasem vedení, a dále s ohledem na energetickou náročnost, stanoven systém zachování nastavených hodnot vlhkosti a velmi pomalé a plynulé změny teploty. Změna se pak provádí individuálně pro každý depozitář, v závislosti na materiálu sbírkových předmětů a konkrétních aktuálních hodnotách externího klimatu, s ohledem na co nejnižší spotřebu energií. Fakticky se pak interní teploty vzduchu drží v zimním období mezi středem až spodní hranicí hodnot doporučených ICOM a v létě na jeho horní hranici +1°C až +2 °C. Vlhkost zůstává zachována v mezích optimálních hodnot pro stabilitu materiálu.
Řízení klimatizační jednotky je zajišťováno pomocí čidel, která jsou umístěna v odtahu vzduchotechniky a měří tak průměrné hodnoty z celého klimatizovaného prostoru. V rámci nezávislé kontroly klimatu, která probíhala v období 28. 4. - 12. 8. 2013 firmou Kybertec, s. r. o. byly zjištěny rozdíly mezi hodnotami RV a T naměřenými čidly řídící jednotky VZT a dataloggery Commet (viz zpráva Analýza výstupních dat Moravská galerie v Brně, 2013). Z této zprávy jednoznačně vyplývá, že požadované hodnoty RV a T jsou často překračovány. V případě teploty se skutečné hodnoty pohybují v rozmezí 15,8 až 20,4 °C a hodnoty RV mezi 51 až 60,7 % (měřeno kalibrovanými dataloggery Commet); data získaná z řídicího systému udávají hodnoty T 16,3 - 24 °C, RV 42,2 až 57 %. Rozdíl hodnot získaných různým způsobem měření (dataloggery versus čidla VZT) naznačuje problém nerovnoměrného proudění vzduchu uvnitř depozitáře (zejména uvnitř regálů) a dokládá rozdíly hodnot T a RV v místě vstupu a výstupu vzduchotechniky. Během monitoringu byly též zaznamenány výpadky VZT a následné výkyvy T a zejména velmi nebezpečné výkyvy RV (obr. 2).
Problematika mikroklimatu depozitáře byla rovněž předmětem samostatné studie v rámci projektu, zaměřené na zlepšení harmonizace systému ovládání VZT tak, aby bylo předcházeno krátkodobým výpadkům a dosaženo přesnější regulace požadovaných hodnot RV a T.
TYPOLOGIE UCHOVÁVANÝCH PŘEDMĚTŮ
Depozitář Starého umění obsahuje převážně malířská díla na plátně a polychromované dřevěné plastiky (charakteristika předmětů viz dotazník E a D).