SVĚTNICE, LOŽNICE Č. 3 A 4

 

POPIS PROSTORU

Jedná se o dvě k sobě přiléhající průchozí místnosti, které jsou orientovány na severní stranu. Světnice (č. 3) je opatřena třemi okny, z nichž dvě jsou orientovány na sever a jedno na jih – do dvora. Okna jsou špaletová s vestavěnou mříží. Během sezóny jsou permanentně otevřena. Do místnosti č. 3 jsou dvě přístupové cesty: dveře spojující světnici s kovárnou a druhé dveře vedoucí do místnosti č. 7, která je průchozí do dvora. V rohu místnosti jsou umístěna kachlová kamna, která jsou propojena s kamny v místnosti č. 7. Kamna jsou plně funkční a jsou příležitostně používána v rámci akcí, uskutečňovaných na objektu. V ložnici (č. 6) je pouze jedno špaletové okno s vestavěnou mříží, které je orientováno na sever. Podlaha v obou místnostech je tvořena dřevěnými prkny. Ve všech obytných místnostech jsou u podlahy průduchy ústící na půdu.

Obr. 6: Kovárna v Těšanech, interiér světnice, archiv Technického muzea v Brně.
7

 

TECHNICKÉ VYBAVENÍ

V místnosti č. 3 jsou přímotopy (2 ks), které slouží k nárazovému vytápění během společenských akcí. Prostory jsou osvětlovány klasickými žárovkami stropních lustrů. Elektrifikace objektu byla zavedena v r. 1975. V ložnici č. 4 byl rámci projektu instalován LUX/UV logger značky Hanwell a datalogger Comet.

 

VNITŘNÍ MIKROKLIMA

Světnici oddělují od kovárny dveře, které jsou celoročně zavřené. Dveře ale nejsou utěsněny, dá se tedy předpokládat, že jsou zdrojem kontaminace prašnosti z vedlejší kovárny. Interiér místnosti obsahuje objekty vytvářející své vlastní mikroklima. Jedná se o truhlu a skříň s textiliemi a Madonu pod šturcem. Záznam RV/T z ložnice je na obr. 7, kde hodnoty RHma se pohybují okolo 60 % v letním období a v zimních měsících přesahují nebezpečnou hranici 70 %. Krátkodobé výkyvy vykazují větší rozptyl hodnot – mnohdy více jak 10 %. V záznamu je též nutno poukázat na dramatický pokles vlhkosti až o 20 % z důvodu nárazového vytápění místnosti v období okolo 27 – 30. 11. 2015, kdy v objektu probíhaly předvánoční aktivity (obr. 8). Celkově lze vnitřní prostředí tohoto typu muzejního objektu – vesnické usedlosti, provozované jako expozice pouze v sezónním období, považovat ve srovnání s historickými objekty zámků za více nestabilní. Větší fluktuace RH a T souvisejí zejména se stavebním charakterem budovy - jednoduše řešené prostory, bez zádveří, s přímými vstupy mezi exteriérem a interiérem, apod.).

Z hlediska výskytu vysoké RV a specifického mikroklimatu skříně a truhly se dá předpokládat výskyt plísní. Mycelium však zatím pozorováno nebylo. V interiéru byly pozorovány požerové stopy dřevokazného hmyzu (Madona, okenice).

Obr. 7: Kovárna v Těšanech, záznam RV/T z prostoru ložnice, s detailem skokového poklesu RH koncem listopadu 2014, archiv Technického muzea v Brně.
8

Obr. 8: Kovárna v Těšanech, záznam RV/T z prostoru ložnice, s detailem skokového poklesu RH koncem listopadu 2014, archiv Technického muzea v Brně.
9

 

TYPOLOGIE UCHOVÁVANÝCH PŘEDMĚTŮ

Jedná se o etnografickou expozici, dokládající běžný život na vesnici druhé poloviny 19. století. Převážně se jedná o nábytek a předměty denní potřeby. Po materiálové stránce zde převažuje dřevo, kov a textil.