Redakce

Redakce

• Editorka – Ing. Alena Selucká

Alena Selucká studovala na katedře nauky o materiálu Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. V letech 1991–1997 pracovala v Moravském zemském muzeu na oddělení muzeologie, kde rozvíjela konzervátorskou laboratoř a zaměřovala se na oblasti emisní spektrální analýzy, metalografického průzkumu, ověřování a aplikaci konzervátorských technologií. Podílela se též na organizování a výuce studentů pomaturitního studia Konzervace sbírkových předmětů při Moravském zemském muzeu a Střední škole uměleckých řemesel v Brně. Od roku 1997 působí v Technickém muzeu v Brně, nejprve ve funkci vedoucí oddělení Správy a ochrany sbírkového fondu, nyní jako náměstkyně pro Metodické centrum konzervace. V rámci výzkumné práce se zaměřuje na povrchové úpravy kovových artefaktů, aplikaci elektrochemických metod při konzervaci kovů a oblasti preventivní péče o muzejní sbírky. Věnuje se též pedagogické činnosti a výuce studentů oboru chemie konzervování-restaurování na Přírodovědecké fakultě a muzeologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Je tajemnicí Komise konzervátorů-restaurátorů Asociací muzeí a galerií a též jejím zástupcem v evropském konzervátorském svazu E.C.C.O. Kromě vzdělávacích aktivit se věnuje také publikační a editorské činnosti.

• Redaktorka, tajemnice redakční rady – Mgr. Pavla Stöhrová

Pavla Stöhrová v roce 1999 ukončila studium oborů etnologie a muzeologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, poté nastoupila jako redaktorka a kurátorka do Technického muzea v Brně, kde na pozici redaktorky a zástupkyně vedoucího oddělení dokumentace vědy a techniky působí dodnes. Je autorkou nebo spoluautorkou výstav a expozic Technického muzea v Brně, odborných statí s tematikou muzejeních sbírek nebo etnografických výzkumů. Přednášela na Ústavu evropské etnologie Filozofické fakuty Masarykovy univerzity (dějiny etnologie, kapitoly z urbánní etnologie) a na Vyšší odborné škole knihovnických a informačních služeb (úvod do muzejnictví a muzeologie, ochrana kulturního dědictví). Jako redaktorka a editorka se podílela na přípravě řady publikací např. katalogů, odborných sborníků z konferencí či monografií z ediční řady Technického muzea v Brně Studie z historie techniky a průmyslu.

• Redaktorka – Mgr. Jana Fricová

Jana Fricová vystudovala obor historie-muzeologie se zaměřením na muzejní konzervaci na Slezské univerzitě v Opavě a obory historie a muzeologie na Masarykově univerzitě v Brně se zaměřením na preventivní konzervaci a středověk. Od roku 2013 pracuje v Metodickém centru konzervace Technického muzea v Brně jako koordinační a projektový pracovník. Podílí se na realizaci, dokumentaci a prezentaci konzervátorských prací, stejně tak i výzkumných projektů. Organizačně zajišťuje workshopy a konference pořádané MCK TMB (Konference konzervátorů-restaurátorů, Ochrana a bezpečnost paměťových institucí, Kurz preventivní konzervace, apod.). Věnuje se rovněž tvorbě a správě oborové knihovny, webového portálu MCK a zpracovávání publikačních výstupů.

• Technická spolupráce – Eva Řezáčová
• Překlady – Mgr. Lenka Zimková
• Jazyková redakce – Sandra Strapková

Redakční rada

• Vedoucí redakční rady – Ing. Ivo Štěpánek

Ivo Štěpánek se narodil v roce 1958 v Brně, kde v letech 1974–1978 studoval Střední průmyslovou školu a poté Vysoké učení technické Fakultu strojní (VUT FS), katedru strojírenské technologie. Již za studií pracoval v konzervátorských dílnách Technického muzea v Brně (TMB). Po absolutoriu VUT pracoval jako technolog výrobního podniku Moravské energetické závody, Brno-Židenice (MEZ Brno). Roku 1986 byl zaměstnán jako vedoucí konzervátorských dílen TMB. V letech 1990–1993 absolvoval postgraduální studium na Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně obor muzeologie. Na tomto univerzitním pracovišti od té doby až dosud působí jako externí zaměstnanec, mimo jiné se zde podílel na formování odborné náplně a vlastní výuce konzervátorských kurzů a čtyř běhů pomaturitního studia Laboratorní zpracování muzejních sbírek pořádaných ve spolupráci s Moravským zemským muzeem a Školou uměleckých řemesel v Brně. V letech 1998–2002 se podílel také na přípravě podkladů pro akreditaci bakalářského studijního oboru Chemie konzervování-restaurování na katedře chemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, které pak bylo v roce 2002 akreditováno. V roce 1996 byl jmenován do funkce náměstka ředitele Odboru vědy a techniky TMB a tuto funkci zastává doposud. Během let 1997–2003 byl vedoucím týmu projektu výstavby nového muzea a čtrnácti expozic TMB. Tento projekt byl posléze oceněn prvním místem v kategorii Výstava roku v národní soutěži Gloria Musaealis 2003 vyhlašované Ministerstvem kultury a Asociací muzeí a galerií ČR a v roce 2004 udělením členství v Klubu excelencí v rámci světové soutěže The Best in Heritage vyhlašovanou Evropskou asociací kulturního dědictví v roce 2006 v Dubrovníku. Od roku 1995 nepřetržitě až do dnešních dnů zastává funkci předsedy Komise konzervátorů-restaurátorů Asociace muzeí a galerií a je členem jejího Senátu. Od roku 2006 je zástupcem Asociace muzeí a galerií u Českého komitétu Modrého štítu. Od roku 2004 je členem Výstavní rady Národního muzea v Praze. V letech 2005–2007 byl členem Komise pro posuzování žádostí o poskytnutí dotací z programu ISO na preventivní ochranu předmětů movitého kulturního dědictví před nepříznivými vlivy prostředí Ministerstva kultury ČR. V letech 2006 a 2008 byl jmenován Ministerstvem kultury hodnotitelem projektů v rámci 2. a 3 výzvy FM EHP/Norsko pro prioritní oblast Uchování evropského kulturního dědictví. V roce 2009 byl zvolen členem Českého výboru ICOM.
Podílel se jako vedoucí redakční rady na zpracování publikace Konzervování a restaurování kovů. Ochrana předmětů kulturního dědictví z kovů a jejich slitin. Účastnil se na zpracování řady publikací, projektů, koncepcí a grantů. V roce 2017 byl jmenován do funkce ředitele Technického muzea v Brně.

• Ing. Pavel Jirásek

Pavel Jirásek je jednatelem a ředitelem společnosti Culture Tech s.r.o. V letech 2006–2009 byl technickým ředitelem a spoluvlastníkem společnosti Cultureplus, spol. s.r.o. Do roku 2006 byl ředitelem odboru ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií MK ČR (od r. 1999). Je jedním z hlavních tvůrců programu Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví MK ČR. Zúčastnil se jako konzultant, koordinátor i zpracovatel celé řady projektů v oblasti ochrany a prezentace kulturního dědictví a kreativního průmyslu. Má praktické zkušenosti jak s přípravou strategických materiálů pro MK ČR (příprava a organizační zajištění Finančních mechanismů EHP/Norska 2004 –2009 a programovacího období Strukturálních fondů 2007–2013), tak s praktickým využíváním programů Evropské komise, Finančních mechanismů EHP/Norska a Strukturálních fondů EU pro podporu projektů kulturních organizací, vlastníků sbírek muzejní povahy a památkových objektů. Od roku 2001 do roku 2007 byl předsedou výkonného výboru Mezinárodní sekce pro bezpečnost kulturních institucí při Mezinárodní radě muzeí ICMS ICOM, v letech 2006–2009 předsedou Rady Centra pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války, Ústavu pro soudobé dějiny v.v.i. Akademie věd ČR. Publikuje doma i v zahraničí zejména na témata rozvoje kulturních institucí, ochrany kulturního dědictví a restitucí kulturních statků. Spolupracuje na řadě mezinárodních projektů organizovaných Mezinárodní radou muzeí ICOM, Radou Evropy, Evropskou unií, UNESCO.

• Ing. Jan Josef

Jan Josef je konzervátor-restaurátor s třicetiletou praxí v oboru preventivní a sanační konzervace-restaurování, technologie a nedestruktivního průzkumu sbírkových předmětů. Je členem Komise konzervátorů-restaurátorů při Asociaci muzeí a galerií , v letech 1991–2002 byl členem Komise Ministerstva kultury ČR pro dohled nad restaurováním relikviáře sv. Maura. Mimo jiné je spoluautorem Dokumentu o profesi konzervátora-restaurátora AMG a publikace Konzervování a restaurování kovů – ochrana předmětů kulturního dědictví z kovů a jejich slitin. Přednáší preventivní konzervaci ve Škole muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerirí. V současné době pracuje jako konzervátor restaurátorského oddělení NPÚ ÚPS v Praze.

• doc. Akad. soch. Petr Kuthan

Petr Kuthan vystudoval Střední umělecko-průmyslovou školu, obor řezbářství. Na Akademii výtvarných umění byli jeho profesory např. Vincenc Makovský, Karel Lidický nebo velká osobnost české restaurátorské školy prof. Bohuslav Slánský. V roce 1989 byl Petr Kuthan zakládajícím členem profesního sdružení Archiv historické výtvarné technologie, který vydává ročenku Technologia Artis a v roce 1990 se stal také členem zakládající skupiny Asociace restaurátorů. Od roku 1995 je jejím předsedou. Je licencovaným restaurátorem polychromovaných i nepolychromovaných sochařských děl, nástěnné malby a sgrafita. V  letech 2002 až 2016 byl vedoucím restaurátorského oddělení Národní galerie v Praze. Od roku 2018 je zaměstnán na NPÚ ÚOP v Českých Budějovicích jako hlavní garant v projektu programu NAKI MK ČR Řeč materiálu – Tradiční řemeslné technologie pro záchranu kulturního dědictví a současný životní styl,  (spoluřešitelé Univerzita Karlova v Praze, Národní technické muzeum v Praze).

• prof. RNDr. Jiří Příhoda, CSc.

Jiří Příhoda absolvoval studia odborné chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně v roce 1973 a poté zde začal působit jako odborný a pedagogický pracovník na katedře fyzikální a později anorganické chemie (dnes Ústav chemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity). V roce 2006 byl jmenován profesorem pro obor anorganická chemie. V rámci výzkumu se zabýval studiem komplexních sloučenin pomocí radioaktivních indikátorů, později syntézou sloučenin fosforu, síry a dusíku. Pod jeho vedením ukončily studia desítky bakalářů, diplomantů, vedl celkem osm PhD studentů, kteří úspěšně studia dokončili; je garantem studia oboru Chemie konzervování-restaurování na PřF MU v Brně. Publikoval desítky prací především v recenzovaných a impaktovaných časopisech. Řešil řadu výukových i vědecko-výzkumných projektů a je autorem mnoha posůdků, recenzí a hodnocení (mj. pro Grantovou agenturu ČR, Fond rozvoje VŠ ad.). Je členem rad, komisí a odborných skupin, absolvoval několik studijních a přednáškových pobytů v zahraničí.

• doc. Dr. Ing. Michal Ďurovič

Michal Ďurovič studoval v letech 1979 až 1983 Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze (obor Technologie výroby a zpracování polymerů, Laboratoř chemie restaurování uměleckých děl), ve stejném oboru obhájil v roce 1995 svoji dizertační práci a v roce 2013 se na téže vysoké škole habilitoval. Od roku 1983 pracoval jako technolog v restaurátorském oddělení Národní knihovny a od roku 1989 pracoval v Národním archivu v Praze jako výzkumný pracovník (od roku 1995 jako vedoucí Oddělení péče o fyzický stav archiválií). V roce 2014 se stal vedoucím Ústavu chemické technologie restaurování památek VŠCHT v Praze. Dlouhodobě se zabývá přírodovědným výzkumem v oblasti konzervování- restaurování papírových dokumentů, usní, pergamenů a fotografických materiálů. Vedl nebo byl spoluřešitelem řady výzkumných projektů (např. Hromadné odkyselování papírových archiválií, Vliv světla a ultrafialového záření na archivní dokumenty, Ochrana archivních materiálů před živelními pohromami v síti archivů České republiky, Metodika hodnocení vlivu kvality ovzduší na knihovní a archivní fondy, Biodiverzita černobílých fotografických a kinematografických materiálů v archivních fondech a metody jejich dezinfekce atd.). Je autorem nebo spoluautorem řady prací z oblasti konzervování-restaurování archiválií. Mezi nejvýznamnější publikační aktivity patří vydání knihy Restaurování a konzervování archiválií a knih nakladatelstvím Paseka v roce 2002. Je členem vědeckých rad VŠCHT, Univerzity Pardubice, Národní knihovny ČR, Národního archivu a Umělecké rady Fakulty restaurování Univerzity Pardubice. Byl členem International Council on Archives a European Working Group on Disaster Prevention. V roce 2006 se podílel v iráckém Irbilu na školení iráckých restaurátorů a vybudování restaurátorského pracoviště pro Iráckou národní knihovnu a archiv v Bagdádu, v letech 2004 a 2010 přednášel a školil peruánské restaurátory v Limě.

• Ing. Radka Šefců

Radka Šefců se odborně věnuje historickým malířským technikám, identifikaci výtvarných materiálů, pigmentů, barviv a pojiv analytickými metodami. Po absolvování studií na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze na Ústavu chemické technologie restaurování památek, obor restaurování a konzervování památek působila tři roky v soukromé firmě na pozici odborný technolog. Roku 1998 nastoupila do chemické laboratoře Národní galerii Praha, kde působí do dnes. Od roku 2016 je na pozici vedoucí chemické laboratoře NGP. V rámci výzkumu se specializuje na přírodovědné průzkumy, které jsou implementovány do komplexních znalostí materiálové podstaty výtvarného díla a jsou východiskem k posouzení techniky malby a polychromie. V rámci svého působení rozvíjí a uvádí do praxe nové instrumentální techniky využívané pro neinvazivní a nedestruktivní analýzu výtvarných děl. Je řešitelkou několika vědeckých grantových projektů v rámci programů Ministerstva kultury a Ministerstva vnitra ČR. Odbornou spoluprací se podílí na výzkumných projektech v Národní galerii v Praze (GAČR, NAKI MK ČR). V rámci své profesní odbornosti spolupracuje s dalšími státními sbírkotvornými institucemi (Národní muzeum Praha, Národní památkový ústav, Národní knihovna) a odbornými pracovišti, např. VŠCHT Praha, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT Praha, Ústav dějin umění a Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR, v.v.i., Kriminalistický ústav Policie ČR. Publikovala desítky odborných impaktovaných a recenzovaných článků, autorsky se podílela na přípravě několika monografií, katalogů, dalších odborných příspěvků a přednášek. Je členkou ICOM-CC, European Microscopy Society, Československé mikroskopické společnosti a Komise konzervátorů-restaurátorů při AMG.

• Akad. mal. Igor Fogaš

Malíř a restaurátor, držitel licence Ministerstva kultury ČR pro restaurování kulturních památek v technikách malby na plátně, dřevě, kovu, nástěnné malby a polychromie sochařských děl. Soudní znalec pro základní obor ekonomika, odvětví ceny a odhady se zvláštní specializací restaurování, konzervátorské a restaurátorské práce a pro základní obor školství a kultura, odvětví umění výtvarné se zvláštní specializací kresba, malířství, polychromie volného a užitého umění, konzervace a restaurování. Absolvoval studium restaurování plošných disciplin na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě (1990). V roce 1998 obdržel stipendium Adalbert Stifter Verein v Mnichově na restaurování olejomalby na plátně. Od roku 2001 do roku 2017 působil v Moravské galerii v Brně jako vedoucí restaurátorského oddělení, které zajišťovalo komplexní restaurování sbírkových předmětů, restaurátorskou přípravu výstavních projektů a výzkumnou činnost. Je jedním z řešitelů mezinárodního projektu MOLAB pro výzkum malířských děl v rámci grantu EU – ARTECH. Řešitelem grantu Průzkum technik a materiálů malby, plastiky a užitého umění. Autorem modifikace technologie snímání obrazů v infračerveném záření a výstavy Umění restaurovat umění. Spolupracuje s fondem Pro arte, kde se věnuje posuzování autenticity, stavu, uchování a ocenění uměleckých děl.

Odborná spolupráce

• Rada a Výbor Komise konzervátorů-restaurátorů Asociace muzeí a galerií