Ohlédnutí za Konferencí konzervátorů-restaurátorů 2025 v Olomouci

33. ročník Konference konzervátorů-restaurátorů se uskutečnil ve dnech 9. – 11. 9. 2025 v Olomouci. Hlavními pořadateli konference bylo opět Metodické centrum konzervace Technického muzea v Brně a Komise konzervátorů-restaurátorů AMG ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc a Pedagogickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, která poskytla pro konání akce komfortní přednáškový sál. Konferenci slavnostně zahájili Gina Renotiére, zástupkyně ředitele Muzea umění Olomouc a zároveň i předsedkyně Českého výboru ICOM, Petra Šobáňová, proděkanka Pedagogické fakult Univerzity Palackého v Olomouci, Irena Chovančíková, předsedkyně Asociace muzeí a galerií ČR a ředitelka Masarykova muzea v Hodoníně, dále pak Jan Holovský, ředitel Odboru muzeí a galerií MK ČR a rovněž Ivo Štěpánek, ředitel Technického muzea v Brně a předseda Komise konzervátorů-restaurátorů AMG. Všichni řečníci zdůraznili význam zkvalitňování péče o předměty kulturního dědictví, nutnost prezentovat a diskutovat příkladné konzervátorsko-restaurátorské zásahy, výsledky souvisejícího výzkumu i pomoci v krizových situacích, ale i vzdělávání muzejních pracovníků pro účinnější komunikaci a spolupráci s konzervátory-restaurátory.
Program zahrnoval 24 odborných přednášek, řazených do bloků dle materiálových specializací, moderovaných členy Výboru a Rady Komise konzervátorů-restaurátorů AMG a dalšími odborníky. V samostatné posterové sekci bylo prezentováno 36 příspěvků. Úvodní přednášky byly věnované mimořádnému projektu Archa I – Mobilnímu pracovišti ochrany knihovních fondů, které vypravila Národní knihovna ve spolupráci s Českým výborem ICOM a dalšími soukromými podporovateli projektu přímo do Kyjeva. Jitka Neoralová, restaurátorka Národní knihovny se podělila o své zkušenosti se zaškolováním ukrajinských knihovníků i autentické zážitky spojené s každodenními opatřeními v místě válečného konfliktu. Na tento referát navázali rovněž její kolegové se shrnutím poznatků hromadného sušení archiválií po povodni v Jeseníku v r. 2024.
Následovaly prezentace moderních metod průzkumu a ošetřování historických materiálů, jako jsou například rentgenová radiografie a počítačová tomografie, 3D digitalizace či využití plazmatu nebo hydrogelů pro čištění papíru. Pevné místo si však v tomto oboru stále zachovává znalost tradičních řemeslných postupů i historických metod restaurování. Toto téma bylo obsahem příspěvku ke kritickému zhodnocení přístupů k razantnímu restaurování a vystavování velkomoravských šperků v průběhu 70. let 20. století. Zmíněna byla i problematika restaurování tepaných plastik na sloupu Nejsvětější trojice v Olomouci, která rezonovala s aktuálním děním kolem této významné kulturní památky. Komplexní konzervátorsko-restaurátorský zásah byl představen na hejtmanském meči Jana z Rottalu, zahrnující podrobný multimateriálově-technologický průzkum, šetrné čištění, stabilizaci a adjustaci v muzejní vitríně přímo na Zámku v Holešově. Zazněla celá řada dalších přednášek – restaurování hrobové keramiky, voskových pečetí, mokrého archeologického dřeva nebo plastik českých panovníků. Většina prezentovaných referátů byla zpřístupněna formou online recenzovaných článků na webových stránkách časopisu Fórum pro konzervátory-restaurátory a byla též publikována ve speciálním tištěném čísle tohoto časopisu.
Součástí profesního setkání byla i exkurze na významné památky a expozice Arcidiecézního muzea včetně katedrály sv. Václava, Muzea umění Olomouc, Vlastivědného muzea v Olomouci a depa Dopravního podniku města Olomouce. V rámci konání konference proběhlo rovněž plenární zasedání Komise konzervátorů-restaurátorů AMG, kterého se účastnilo 103 členů (z celkového počtu 274).
Přínos a kvalitu konference potvrzuje zvyšující se zájem účastníků, kterých letos dosáhl rekordního počtu 356 osob. Poděkování patří všem spoluorganizátorům a dalším podporovatelům – Pedagogické fakultě UPOL, Asociaci muzeí a galerií ČR, z. s., Českému výboru ICOM a Ministerstvu kultury ČR, stejně tak i všem firmám za sponzorské příspěvky. Jménem organizátorů bych ráda na závěr zvláště poděkovala všem kolegyním a kolegům z Muzea umění Olomouc a Arcidiecézního muzea za profesionální a přátelské přijetí, stejně tak i ochotu a vstřícnost vyhovět všem organizačním požadavkům, což se výrazně promítlo do úspěchu celé akce.

Alena Selucká
za celý organizační tým konference