Výstava Zlaté řemeslo – Odhalte s námi tajemství zlatých pokladů!
Výstavu Zlaté řemeslo představující uměleckořemeslné techniky zlatnictví a příbuzných kovozpracujících oborů užívané od minulosti do současnosti otevře pro své návštěvníky 24. května 2022 Technické muzeum v Brně (TMB). Unikátní výstavu si mohou zájemci prohlédnout v hlavní budově muzea v Brně – Králově Poli, Purkyňova 105. Výstavu připravili specialisté Oddělení kumentace vědy a techniky a Metodického centra konzervace TMB pod vedením Ing. Aleny Selucké a v kooperaci s akad. soch. Andrejem Šumberou, Ph.D. Na výstavě se podílelo zápůčkami a odbornou spoluprácí mnoho dalších partnerských institucí, zejména Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Moravská galerie a Moravské zemské muzeum.
Zlato, stříbro, měď, železo… kovy a jejich slitiny jsou materiálem, z něhož se po tisíce let vyrábějí artefakty určené k ozdobě těla či oděvu, k vykonávání magických a náboženských rituálů nebo k reprezentaci svého majitele. Kovy se staly základem technologického i kulturního rozkvětu civilizace. K tomu, aby člověk proměnil beztvarou materii v unikátní artefakt, je potřeba rozmanitých znalostí postupů a úkonů, ale i nástrojů či nářadí. Uměleckořemeslné postupy práce s kovy byly na samém počátku vývoje využívání kovů a právě zlatnickými technikami a vším, co s nimi souvisí, se v posledních letech zabývají i v Technickém muzeu v Brně. “Naší snahou není nic menšího, než překotně mizející podstatu uměleckořemeslných postupů zachytit a uchovat pro budoucí generace,” říká Alena Sekucká, náměstkyně Metodického centra konzervace TMB, jejíž tým konzervátorů a restaurátorů pečuje o to, aby se díla našich předků co nejdéle zachovala a nepodléhala zubu času.
Výsledky jejich snažení budou několik měsíců k vidění na výstavě, jejíž základní myšlenkou je, že bohatství se neskrývá v informaci, kde jsou drahocenné skvosty ukryty, ale ve znalosti a umění jejich tvorby. Muzejníci toto tajemství odhalovali prostřednictvím experimentálních rekonstrukcí vybraných technik, kterými byly zhotoveny konkrétní historické předměty. Při výrobě jejich replik se řemeslníci a specialisté na práci s kovy snažili dosáhnout manuální obratnosti svých předchůdců a zachytit co možná nejvíce informací o tradičních postupech, které byly dříve předávány napříč generacemi a dnes už je ovládá jen hrstka znalců.
„Výrobní a výzdobné techniky jsme se snažili představit mnoha způsoby. Samozřejmě, že bude možné shlédnout videozáznamy například lití, tepání a cizelování, fasování drahých kamenů, různých zdobných technik a podobně, ale prezentujeme je též autentickými díly, navíc v instalaci historické plně vybavené zlatnické dílny. Tu Technické muzeum v Brně získalo do svých sbírek od významného brněnského mistra Jiřího Drlíka, zlatníka a šperkaře, jehož ceněná díla jsou zastoupena v českých i světových muzejních sbírkách,“ vysvětluje Alena Selucká.
Zájemci se seznámí s celým spektrem nutných prací při výrobě šperku nebo jiného artefaktu, a protože je zlatnictví úzce provázáno též s celou řadou souvisejících řemesel a oborů, bude i výstava pojata komplexně, včetně takovýchto odboček. Kupříkladu mincovnictví a ražba platidel se od pradávna se zlatnictvím vyvíjelo ruku v ruce, a tak zde bude mít své místo i reliéfní ražba. Na příkladu zhotovení repliky pražského groše, naší patrně nejznámější mince, bude představena tato výrobní a zároveň zdobná technika a to doslova od A po Z. Od přípravy stříbrné slitiny a polotovarů pro jednotlivé mincovní střížky, přes výrobu nástrojů pro zhotovení razidel a středověké razicí stolice, až po finální ražbu. Výsledky těchto experimentů a výzkumů jsou důležité pro konzervaci a restaurování sbírek, jelikož napomáhají při výběru vhodných metod ošetření, které jsou kompatibilní s původním řemeslným zpracováním.
A restaurátorská linka je ve výstavě opravdu výrazná. Odborný garant projektu restaurátor Andrej Šumbera spojil svůj profesní život se záchranou a péčí o relikviář svatého Maura. Tuto románskou památku uměleckého řemesla, považovanou po korunovačních klenotech za druhý nejvýznamnější artefakt českého kulturního dědictví, podrobně představí i na výstavě v Brně. Samotný relikviář je trvale vystaven na Státním zámku Bečov pod správou Národního památkového ústavu a není v zájmu jeho zachování v dobré kondici jeho převoz, ale díky vystaveným exponátů souvisejícím s restaurováním bude možnost se s ním důkladně seznámit. Z bečovského edukačního pracoviště byl na výstavu do Brna zapůjčen i interaktivní haptický model relikviáře v měřítku 1:1. Pro nevidomé návštěvníky skýtá možnost nejen detailního vnějšího prozkoumání, ale i zjištění, jaké relikvie se skrývají v jeho útrobách, stejně jako tomu je u jeho originálu.
Model relikviáře a repliky unikátních zlatnických děl samozřejmě nebudou jedinými artefakty výstavy. Naopak, historickým předmětům ze sbírek významných partnerských institucí bude věnován prostor speciální trezorové expozice muzea, která bude přeměněna na opravdovou pokladnici. Jedinečná díla z fondů pražského Uměleckoprůmyslového musea, Moravské galerie a Moravského zemského muzea byla vybrána s cílem ukázat nádheru a rozmanitost zlatnické produkce a její proměny za posledních více než dva tisíce let. „Návštěvníky nepochybně zaujmou filigránem a granulací zdobené zlaté šperky z doby Velké Moravy, unikáty z Karlštejnského pokladu, zlatá bohatě zdobená výbava z hrobového nálezu germánského velmože z lokality Cézavy-Blučina – mimochodem na předmětech z tohoto unikátního souboru z doby stěhování národů jsou použity velikostí neobvyklé almandiny a také nejstarší ve výzdobě doložené české granáty. K vidění bude i přenosný relikviářový oltářík z karlovského období, který bude součástí ukázky zlatnických děl z liturgického prostředí,“ vyjmenovává nejzajímavější předměty výstavy Zlaté řemeslo další z jejích kurátorek Mgr. Pavla Stohrová. “Doufáme, že tato část bude věrně odrážet spektrum artefaktů, které díky zlatníkům vznikaly. Zařadili jsme do ní nejen ozdoby těla a oděvu, ale i luxusní předměty osobní potřeby jako neceséry, hodinky, nebo rozměrnější díla pro reprezentativní účely. Své místo ve výstavě najdou i šperky považované za typicky “české”, tedy s českým granátem, vltavíny a perličkami z českých řek, ale i artefakty z litiny nebo moderních materiálů. Rozhodně bude na co se dívat, co obdivovat, za což patří velké díly našim kolegům, kteří své sbírky do výstavy připravili a zapůjčili, protože Technické muzeum v Brně samozřejmě z povahy svého zaměření vlastní uměleckéhistorické fondy nemá. Věříme, že krása zlatnických artefaktů a tajemství jejich vzniku, jež odhaluje výstava, podnítí zájem o toto ušlechtilé a starobylé řemeslo,“ dodává na závěr Pavla Stohrová.
Pro školy všech typů, včetně odborných či specializovaných na oblast kulturního dědictví, konzervování a restaurování, budou připraveny různorodé doplňkové aktivity. Vybrané školy, které vychovávají nové generace zlatníků a restaurátroů, se na přípravě výstavy také podílely. Mimo školní programy si mohou díky aktivitám v interaktivním koutku malí i velcí návštěvníci přímo ve výstavě kdykoliv vyzkoušet, jak si navrhnout a vyrobit jednoduchý šperk, ale také si uvědomit, jak je náročné krásu historických artefaktů zachovat pro budoucí generace.
22. června se uskuteční odborná konference Uměleckořemeslné techniky zlatnictví a na konec léta jsou připravovány pro zájemce workshopy zlatnictví, například též za přítomnosti restaurátora andreje Šumbery.
Výstava Zlaté řemeslo je výstupem výzkumného projektu Technického muzea v Brně „Uměleckořemeslné techniky zlatnictví – identifikace, ochrana a zpřístupnění“ podpořeného z programu Ministerstva kultury ČR NAKI II (id. kód DG20P02OVV023).
Výstavu Zlaté řemeslo nabídne Technické muzeum v Brně do 18. září 2022. Informace o výstavě naleznete na webových stránkách Technického muzea v Brně