Archeometrický průzkum nálezů z langobardského pohřebiště
Při archeologickém výzkumu a konzervaci vybraných nálezů z langobardského pohřebiště v katastru města Kyjova (okr. Hodonín), byla navázána spolupráce Masarykova muzea v Hodoníně s Metodickým centrem konzervace TMB. V případě tohoto pohřebiště byla možnost se účastnit preparace hrobů.
Při archeologickém výzkumu langobardského pohřebiště na katastru města Kyjova byla navázána spolupráce Masarykova muzea v Hodoníně s Metodickým centrem konzervace TMB. V případě tohoto pohřebiště byla možnost se účastnit preparace hrobů a provádět některé předběžné zásahy před laboratorním ošetřením, které nám umožnily získání většího množství informací o archeologických nálezech.
Artefakty z hrobů byly podrobeny průzkumu řadou analytických metod: radiografie, XRF, microXRF, SEM-EDX, XRD, CT ad. Přírodovědné rozbory artefaktů a ekofaktů umožnily rekonstruovat život populace v době stěhování národů, o němž máme doposud jen strohé informace.
Největší počet nalezených artefaktů byl analyzován pomocí elektronového mikroskopu s energiově-disperzním analyzátorem (SEM-EDX). Analýzy pomocí SEM-EDX byly zaměřeny především na rozbory materiálu esovitých spon, zdobených červenými kameny. Bylo prokázáno, že většina těchto spon je vyrobena ze stříbra, a to i přesto, že jsou zeleně patinovány, což by nasvědčovalo užití bronzu. K výrobě těchto spon bylo užito méně kvalitního stříbra legovaného mědí. Dále bylo prokázáno, že spony mají v přihrádkách zasazeny almandiny (minerál ze skupiny granátů) a ani v jednom případě nebylo prokázáno předpokládané užití červeně zbarveného skla. Analýzami bylo potvrzeno, že se pod almandiny nacházejí profilované zlaté fólie, které zdůrazňovaly barvu a lesk zasazených kamenů. Z hrobů bylo analyzováno několik desítek skleněných korálků (perel). Pomocí SEM-EDX byly analyzovány různě zbarvené skloviny, bylo stanoveno přesné chemické složení a popsány technologické postupy (technika millefiori korálků). Elektronovým mikroskopem bylo stanoveno, že mineralizovaná vlákna z korozních vrstev některých spon jsou rostlinného původu. Pomocí rentgenové difrakční analýzy (XRD) byly zkoumány korozní produkty barevných kovů a silně mineralizované organické materiály – dřevo, textil a useň. Bylo prokázáno, že organické materiály jsou prostoupeny minerály z korozních vrstev kovových artefaktů. Jen v případě tauzovaného železného meče byl na dřevě z pochvy meče zjištěn žlutý minerál jarosit KFe3(SO4)2(OH)6, který pravděpodobně vznikl reakcí organických materiálů s korozními produkty během dlouhodobého uložení v zemi.
Velká část nálezů byla podrobena rentgenovému snímkování (radiografii). Rentgenovým zářením byly zkoumány meče, kopí, nože, spony, nádoby ad. Nejdůležitější výsledky přineslo RTG zobrazení dvou mečů. RTG snímky čepele potvrdily v obou případech techniku damascénské ocele. Na rentgenografech čepele se tato technika projevuje stromečkovou kresbou. Je výsledkem kovářského svařování ocelových prutů s různou koncentrací uhlíku. V jednom případě snímek potvrdil u hlavice meče techniku tauzování, kdy je méně ušlechtilý kov (bronz) vykládán ušlechtilým kovem (stříbro). Během výzkumu na pohřebišti v Kyjově bylo několik nálezových situací vyzvednuto in situ, tzn. bez narušení v bloku zeminy. V hliněných blocích byly vyzvednuty složitě konstruované nebo drobné artefakty, u kterých se mělo zabránit další destrukci a fragmentarizaci. Pomocí lékařského počítačového tomografu je blok zeminy prozářen sérií rentgenových řezů, které mají odhalit předpokládané artefakty a zároveň zdokumentovat jejich původní uložení v bloku půdy. Bloky zeminy byly zkoumány lékařským počítačovým tomografem na soukromé klinice Surgal v Brně. Počítačovým tomografem byly vytvořeny 3D modely vědra zdobeného měděným plechem s maskovitými motivy. Zároveň CT poskytlo řadu informací, díky kterým mohly být co nejšetrněji vedeny zásahy konzervátorů při preparaci nálezů z hliněných bloků. Pomocí rentgenfluorescenčních analýz (XRF) jsme se zaměřili na vyhledávání pozlacených plošek, které se nacházejí pod korozními produkty stříbrných spon. Identifikovanou technikou je zlacení v ohni. Při zlacení v ohni se používal amalgám zlata, tj. zlato rozpuštěné ve rtuti. V plameni se rtuť odpařila a na povrchu spony se vytvořila souvislá vrstvička zlata.
V průběhu roku 2014 dokončil v laboratořích MCK diplomovou práci věnovanou tématu konzervace a průzkumu unikátního meče s bronzovou hlavicí z kyjovského pohřebiště Bc. Patrick Bárta. V rámci této práce byly testovány nové postupy konzervace a unikátně byly využity výsledky analytických metod pro zhotovení funkční repliky meče. Metodické centrum konzervace uspořádalo 9. 12. 2014 seminář „Langobardská pohřebiště na Moravě – přírodovědné metody, techniky exkavace, vyzvedávání artefaktů in situ“, kde byly představeny aktuální výsledky aplikace analytických metod pohřebiště v Kyjově.