Metodika uchovávání předmětů kulturní povahy – optimalizace podmínek s cílem dosažení dlouhodobé udržitelnosti (DF13P01OVV016)

O projektu

V letech 2013–2017 byl realizován společný projekt Technického muzea v Brně, Národního památkového ústavu a Moravské galerie v Brně s názvem „Metodika uchovávání sbírkových předmětů kulturní povahy – optimalizace podmínek s cílem dosažení dlouhodobé udržitelnosti“, DF13P01OVV016, který byl podpořen z programu NAKI MK ČR. Hlavním cílem projektu bylo zpracování metodik pro dlouhodobé uchovávání předmětů kulturní povahy, jak v prostředí sbírkotvorných institucí, tak památkových objektů. Záměrem bylo zhodnocení technologií a systémů ochrany, využívaných k ochraně kulturního dědictví z pohledu preventivní péče a navržení jejich optimalizace. Zohledněny byly všechny aspekty související se stavebně-technickými a fyzikálními parametry budovy, stanovením rizikových faktorů, spojených s problematikou bezpečnostních systémů, vnitřním prostředím, ukládáním, vnitřním vybavením a režimem sledovaných předmětů. Metodiky byly formulovány na základě evaluace konkrétních muzejních objektů a kulturních památek. Získané poznatky a výsledky průzkumu byly rovněž zpracovány formou Databáze hodnocených objektů pro uchovávání předmětů kulturní povahy (Databáze případových studí).

Hlavní výstupy projektu

 

Elektronická odborná publikace: Buildings for Storing Cultural Heritage Objects – Principles and Methods for Assessing Indoor Environments

Jedním z vedlejších výstupů projektu je také publikace, která doprovází a rozvíjí část témat, jež nemohla být hlouběji pojednána v samotné Metodice uchovávání předmětů kulturní povahy, hlavním výstupu projektu. Metodika svými pravidly a zákonitostmi nedovoluje, v zájmu zachování systematiky a přehlednosti, širší rozvíjení jednotlivých témat (jichž je vzhledem k zaměření projektu veliké množství) a přílišné větvení základní linie. Základní zaměření projektu, obsahující širokou škálu úhlu pohledů na otázky spojené s uchováváním předmětů kulturní povahy v paměťových institucích, dovoluje tematickou expanzi do mnoha směrů a oblastí, jež jsou dnes nejednou samostatnými vědními disciplinami, exaktními, humanitními či přírodovědnými, či doménami praktických technických činností a specializací aplikovaných oborů.
Záměrem této publikace je mj. blíže přiblížit zásady a metody posuzování vnitřního prostředí objektů s předměty kulturní povahy a jejich východiska. Pojednává ve specialisovaných kapitolách o základních otázkách výběru budov pro tyto účely, o možnostech jejich úprav, zejména pokud jde o historické stavby s vlastní památkovou hodnotou, i o východiscích pro plánování novostaveb, ať již pro expoziční či depozitární účely. Rozvíjí téma rizik, mechanismů poškozování předmětů a zároveň možných řešení, jež vycházejí z principu trvalé udržitelnosti včetně moderních metod kontroly a regulace. Zároveň obsahuje exkursy k historickým tématům technických prostředků a zařízení budov určených k prezentaci a uchovávání artefaktů i náhled do minulosti z pohledu materiálů a konstrukcí.
Svorníkem všech textů je oborová zkušenost z oblasti muzejní práce, památkové péče, restaurování a konzervace, klimatologie, projekce budov pro kulturní statky, managementu i široké škály praktických činností v instalacích, expozicích i depozitářích.
Publikace tematicky doplňuje Databázi případových studií a zmíněnou metodiku tím, že též zpřístupní komplexní výsledky dílčích experimentů a metod průzkumu vnitřního prostředí objektů zkoumaných v rámci projektu.

Další publikační výstupy